Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

Soudcové musí být nezávislí. Nesmějí přijímat příkazy při výkonu své funkce, zejména ne od států, kterých jsou příslušníky, nejsou zástupci stá- tů. Jsou povinni vykonávat svou funkci svědomitě a nestranně. Po dobu svého soudcovského působení nesmějí zastávat žádné jiné politické nebo administrativní funkce ani vykonávat žádné povolání (čl. 16). Soudce se účastní rozhodování i v případě, že stranou ve sporu je jeho domovský stát. Jestliže však některá strana ve sporu (nebo obě) nemá u MSD soudce vlastní státní příslušnosti, může určit soudce ad hoc, kte- rý se pak účastní projednávání tohoto sporu jako plnoprávný člen MSD (čl. 31). Soud tak může být až sedmnáctičlenný. Při výkonu své funkce požívají soudcové diplomatických výsad a imunit (čl. 19). MSD zasedá zpravidla v plénu. Kvórum tvoří devět soudců (čl. 25). Soud si volí na tři léta předsedu a místopředsedu, kteří jsou znovuzvo- litelní (čl. 21). Soud může ustavit i méně početné senáty, nejméně tříčlenné , aby se zabývaly určitými kategoriemi sporů, například spory ve věcech pracov- ních a spory, které se týkají dopravy a průvozů (čl. 26 odst. 1). Soud může kdykoli utvořit senát, aby se zabýval určitým sporem. Počet soud- ců, tvořících takový senát, určí MSD se souhlasem stran (čl. 26 odst. 2). Rozsudek kteréhokoli senátu platí za vydaný MSD (čl. 27). Mezinárodní soudní dvůr je příslušný jednak řešit spory mezi státy a dále podávat mezinárodním organizacím posudky o právních otázkách. Pouze státy mohou být stranami v řízení před Soudem (čl. 34 odst. 1). Stranami ve sporném řízení nemohou být ani mezinárodní organizace, ani vnitrostátní osoby fyzické či právnické. Příslušnost MSD se vztahuje na všechny spory, které na něj strany vzne- sou a na všechny otázky zvlášť předvídané Chartou OSN, v platných me- zinárodních smlouvách a úmluvách (čl. 36 odst. 1). Příslušnost dvora je zásadně fakultativní, tj. jedná pouze na popud oprávněných stran. MSD je příslušný pouze pro spory a otázky právní povahy. Příslušnost Soudu v právních sporech je založena obvykle dohodou o předložení kon- krétního sporu k jeho rozhodnutí (tzv. kompromis), například ve spo- ru mezi Maďarskem a Slovenskem ve věci vodního díla Gabčíkovo- Nagymaros – rozsudek MSD z roku 1997.

25

Made with FlippingBook - Online catalogs