Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

2.1 Korfský průliv Velká Británie v. Albánie Mezinárodní soudní dvůr, rozsudek ze dne 9. dubna 1949 6 klíčová slova: odpovědnost státu – náležitá péče (due diligence) – suvereni- ta státu – pobřežní moře Skutkové okolnosti případu Dne 22. října 1946 najely dva britské torpédoborce, Saumarez a Volage, v albánských pobřežních vodách Korfského průlivu na miny. Incident si vyžádal smrt 44 a zranění 42 britských důstojníků a námořníků. Velká Británie, jež Korfského průlivu využívala jako námořní cesty do Řecka, čelí- cího tehdy rostoucí hrozbě komunistické revoluce, průliv o tři týdny později, ve dnech 12. a 13. listopadu 1946, v rámci tzv. Operation Retail prohleda- la: nalezla zde dalších 22 min, které byly zneškodněny. Průliv přitom brit- ské námořnictvo prohledalo již v letech 1944 a 1945 a tehdy v něm žádné miny zjištěny nebyly. Mezi Velkou Británií a Albánií zavládlo značné napětí. Otázka se dokonce dostala na pořad jednání Rady bezpečnosti OSN, která oba státy vyzvala, aby případ předložily MSD. Velká Británie tak v květ- nu 1947 učinila, čímž zahájila historicky první sporné řízení před MSD. Postoje a požadavky stran sporu Velká Británie se v žalobě domáhala toho, aby Soud uznal, že Albánie nese odpovědnost za ztráty na životech a za materiální škody způsobené výbuchem min z října 1946. Žádost byla opřena o tvrzení, že Albánie o umísťování nebo alespoň přítomnosti min v Korfském průlivu mu- sela vědět a že zanedbala svou povinnost informovat o ní jiné státy. Albánie britské nároky odmítala a sama po MSD chtěla, aby prohlásil, že neoprávněným vniknutím do jejích pobřežních vod v říjnu a listopa- du 1946 porušila Velká Británie její suverenitu. Oba státy také požado- valy reparace, Velká Británie ve formě finančního odškodnění, Albánie ve formě satisfakce.

6 Oficiální citace rozsudku: Corfu Channel Case (U.K. v. Albania); I.C.J. Reports 1949, p. 4.

28