Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

proces by mohl trvale pokračovat a konečnosti by nikdy nebylo dosa- ženo, neboť by neustále zůstávaly možné neobjevené chyby. Takováto hranice by byla velmi nejistá. Otázky: 1. Co bylo rozhodujícím kritériem pro rozhodnutí v daném případě? 2. Jaký význam má výkon faktické moci nad území? 3. Jaký význam má skutkový omyl jedné ze smluvních stran pro závaz- nost mezinárodní smlouvy? 4. Jaký má význam neznalost právní úpravy z hlediska platnosti mezi- národní smlouvy? 2.9 Pevninská mělčina Severního moře 1969 Spolková republika Německo v. Dánsko/Nizozemsko Mezinárodní soudní dvůr, rozsudek ze dne 20. února 1969 17 klíčová slova: problematika pevninské mělčiny – vztah obyčejových a smluv- ních pravidel – jednotnost a konzistentnost praxe – ekvita Skutkové okolnosti případu V tomto případě rozhodoval MSD o vymezení podílů Dánska, Nizozemska a Německa na pevninské mělčině Severního moře. Dánsko a Nizozemsko jsou stranami Ženevské úmluvy o pevninské mělčině z roku 1958, jejíž čl. 6 stanoví, že v případě neshody mezi sousedními státy a s výhradou mimořád- ných okolností, se uplatní pravidlo stejných vzdáleností. Německo tuto úmlu- vu podepsalo, leč neratifikovalo. Dánsko a Nizozemsko argumentovaly princi- pem zakotveným v již zmíněném čl. 6 Ženevské úmluvy 1958, tj. pravidlem stejných vzdáleností. Německo toto pravidlo odmítalo a dovolávalo se prin- cipu „spravedlivých a stejných podílů“. V případě aplikace principu stejných vzdáleností by SRN získalo menší podíl na kontinentálním šelfu než v pří- padě použití jiných rozhraničovacích pravidel. Dánsko a Nizozemsko tvrdily, že „pravidlo stejných vzdáleností“ se stalo obyčejovým právem. Obrátily se na MSD s otázkou: „Jaká jsou pravidla mezinárodního práva aplikovatelná 17 Oficiální citace: North Sea Continental Shelf, Judgment, I.C.J. Reports 1969, p. 3.

59

Made with FlippingBook - Online catalogs