Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

70. Iránské úřady však nic takového neučinily. Na tiskové konferenci ze dne 5. listopadu ministr zahraničních věcí Yazdi připustil, že „podle mezinárodních norem iránská vláda je povinna chránit život a majetek cizích občanů“. Nezmínil však povinnost Iránu zajistit nedotknutelnost cizích ambasád a diplomatů. Na závěr prohlásil, že akce studentů „má souhlas a podporu ze strany vlády, protože Amerika je sama odpovědná za událost“. 71. V každém případě se schválení obsazení velvyslanectví a také kon- zulátů v Tabrizu a Shirazu provedeného ozbrojenci dostalo brzy ze stra- ny četných iránských orgánů, včetně náboženských, soudních, vládních, policejních a mediálních orgánů. Především sám Ajatolláh Chomejni sám jasně souhlasil s obsazením velvyslanectví a konzulátů a se zadrže- ním personálu velvyslanectví. 73. Pečeť oficiálního schválení ze strany Iránské vlády (jakýmsi zpeče- těním celé věci) konečně bylo vydání prohlášení Ajatolláha Chomejniho ze 17. listopadu 1979. Jeho prohlášení začíná slovy, že Americké velvy- slanectví bylo „centrem špionáže a konspirace“ a „lidé, kteří kují pikle (spřádají plány) proti našemu Islámskému hnutí v tomto místě si neza- sluhují mezinárodní diplomatickou ochranu“. Pokračoval tím, že do- slova řekl, že budovy velvyslanectví a rukojmí zůstanou v tomto stavu až do té doby, dokud Spojené státy nepředají bývalého šáha k řádnému soudu a nevrátí jeho majetek Iránu. 74. (…) Schválení událostí učiněná Ajatolláhem Chomejni a dalšími orgány Iránského státu a rozhodnutí pokračovat v nich přeměnily po- kračující okupaci velvyslanectví a zadržování rukojmích v jednání státu (acts of the State). Ozbrojenci, kteří obsazení fakticky provedli a zajali rukojmí, se tím stali zástupci íránského státu, za jejichž jednání je sám stát mezinárodně odpovědný ( State itself was internationally responsible) . 76. (…) Rozhodnutí iránských orgánů, že okupace velvyslanectví USA ze strany ozbrojenců a braní personálu velvyslanectví za rukojmí má pokračovat, jasně znamenalo opakované a mnohonásobné porušo- vání aplikovatelných ustanovení vídeňských úmluv, které je dokonce závažnější než porušení vyplývající z opomenutí povinnosti přijmout kroky vedoucí k prevenci útoků proti nedotknutelnosti budovy a perso- nálu velvyslanectví.

85