CYIL Vol. 7, 2016

PETRA DITRICHOVÁǧOCHMANNOVÁ CYIL 7 ȍ2016Ȏ INTERNATIONAL LAW AND THE USE OF ARMED DRONES: WHERE IS THE CONTROVERSY?

Petra Ditrichová-Ochmannová

Abstract: Armed drones are one of the most curious new weapon platforms. Currently, drones are not a prohibited means and method of warfare, but the lack of transparency about their employment raises a number of public concerns and brings them into the spotlight. All this namely because of the high quantity of their use and of the unclear legal nature of the conflicts in which they are being employed (namely Pakistan, Yemen). This article sheds a light on the applicable rules for the use of armed drones under international law ( ius ad bellum and ius in bello ). It focuses on applicable conditions for its use when conducting law enforcement operations (maintaining public security, law and order) and when employed in support of military operations in situations of armed conflict. Giving examples of differences of using force under law enforcement and the law of armed conflict paradigm, it clearly shows the importance of a clarification of the applicable legal framework and strict adherence to its rules. Based on examples of a number of key legal issues raising interpretative difficulties in international law, such as what constitutes an armed conflict and whether self-defence allows for extraterritorial use of armed drones against non-state actors, the article tries to find where the controversy is about the use of armed drones. Resumé: Drony vybavené smrtící sílou představují jedny z nejožehavějších nových zbraňových systémů. V současné době, drony podle mezinárodního práva nepřed- stavují zakázaný prostředek a způsob vedení boje. Nicméně nedostatek informací ohledně způsobu jejich nasazení, a to zejména v operacích v Pákistánu a Jemenu, u kterých navíc panuje velmi nejasný právní rámec, způsobuje, že jsou veřejností velmi úzce sledovány a považovány jako velmi kontroverzní zbraně. Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace o pravidlech mezinárodního práva plat- ných pro užití dronů nesoucí smrtící sílu. Článek se věnuje jak oblasti ius ad bellum, tj. právo na válku, tak i oblasti ius in bello (právo ve válce), a poskytuje přehled základních pravidel platných v situaci vynucování práva (tzv. law enforcement), ale i situacích spadajících do oblasti vedení vojenských operací náležejících do právní regulace vedení ozbrojených konfliktů (vedení nepřátelství). Na příkladech způsobu užití síly v obou právních oblastech (vynucování práva, vedení nepřátelství) článek ukazuje na zásadní nezbytnost jednoznačného určení právního rámce a dodržení pravidel platných v daném rámci. Dále na příkladu několika zásadních oblastí mezi- národního práva, ve kterých stále panuje nejasnost ohledně jejich přesného výkladu, jako např. práh ozbrojeného konfliktu a zda-li podle mezinárodního práva může stát extra-teritoriálně použít sílu vůči nestátnímu aktéru, článek se snaží zjistit co je hlavní příčinou kontroverzního pojetí dronů.

238