Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

d) Čí je to překážka Významným problémem současné pracovněprávní úpravy je problematika rozvá- zání pracovního poměru ze zdravotních důvodů upravená v § 52 písm. d) a e) ZP. Uvedená právní úprava totiž není dostatečně provázána s úpravou provedenou ve zdra- votnických předpisech, konkrétně v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravot- ních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“), což způsobuje četné výkladové problémy. Ustanovení § 52 písm. d) a e) ZP rozlišuje dva příbuzné výpovědní důvody, přičemž v obou případech je předpokladem použití vý- povědního důvodu medicínské posouzení zdravotního stavu zaměstnance. Pokud za- městnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, je dán výpo- vědní důvod podle § 52 písm. d) ZP a zaměstnanci v takovém případě přísluší odstup- né ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 ZP). Naproti tomu, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro jiné, tzv. obecné onemocnění, je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. e) ZP a zaměstnanci v takovém případě žádné odstupné nepřísluší. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že má-li být výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. d) nebo e) ZP platným právním jednáním, tak při skutko- vém vymezení výpovědního důvodu musí zaměstnavatel vždy rozlišit, zda důvodem výpovědi je neschopnost zaměstnance konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo zda přistupuje k rozvázání pracovního poměru výpovědí proto, že zaměstnanec z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění) pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Pokud se důvod výpovědi zakládá na lékařském posudku, pak rozlišení toho, proč za- městnanec není schopen dále konat dosavadní práci [rozlišení důvodů výpovědi podle § 52 písm. d) a § 52 písm. e) ZP], musí vždy obsahovat lékařský posudek (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. NS 21 Cdo 224/2013 ze dne 16. 12. 2013). Na zmíněné rozhodnutí reagoval zákonodárce tím, že prostřednictvím § 43 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb. přenesl na poskytovatele pracovnělékařských služeb odpo- vědnost za medicínské rozlišení důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti . Uvedená právní úprava stanoví, že pokud je lékařský posudek vydáván pro účely pracovněpráv- ních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se uvede, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Zatímco základní lékařský posudek vydávaný za účelem posouzení zdravotní způ- sobilosti k práci musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti, na zpracování složitějšího lékařského posudku určujícího

29