Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

nanci mají zájem na vyplácení mzdy v cizí měně. Schází uspokojivé řešení úrazového pojištění zaměstnanců. Nabízí se reagovat na potřeby praxe a vývoj judikatury týkající se skončení pracovního poměru či pracovních poměrů na dobu určitou. Takto by bylo možné pokračovat dlouho. Místo reflexe a vypořádání se s potřebami praxe je však například již potřetí před- kládána koncepční změna výpočtu dovolené. Právní úprava, ke které nebyla zpracována žádná analýza potřebnosti ani nákladovosti; jinak si lze těžko vysvětlit uvozující důvo- dovou zprávu. Právní úprava, která mění více jak 25 let zavedenou fungující regulaci. Právní úprava, po které nikdo nevolá (nepůsobí žádné zásadní nespravedlnosti – schází nešvar, který by měl být napraven), nikdo ji nechce a nepotřebuje, (minimálně ne při nákladech, které by taková změna přinesla – negativa přivozená změnou, včetně zvý- šení administrativní zátěže, převažují nad očekávanými pozitivy). Právní úprava, která trpí mj. i koncepčními nedostatky; opakovaně bylo poukazováno například na to, že dojde-li v průběhu roku ke zkrácení úvazku zaměstnance s nárokem na 4 týdny dovo- lené za kalendářní rok z rozsahu stanovené týdenní pracovní doby na 10 hodin/týdně, nevyčerpal-li si tento zaměstnanec do změny rozsahu úvazku žádnou hodinu dovolené, může mít ke dni změny rozsahu úvazku nárok na 120 hodin dovolené a ke konci roku nárok celkem na 130 hodin dovolené, což při přepočtu na nový rozsah úvazku a čer- pání v čtvrté čtvrtině roku fakticky znamená 13 týdnů dovolené. Podobně, z hlediska naplnění předpokladů pro dobré zákonodárství, je na tom navrhovaná změna právní úpravy doručování. Stávající právní úprava doručování je oprávněn kritizována. Zlepšuje však předklá- daná změna stávající stav? Ano, ale pouze částečně. Předkladatel si zjevně částečně vzal k srdci výhrady zaměstnavatelů ve vztahu k právní úpravě doručování zaměstnanci do vlastních rukou. Vytvořená konstrukce však není bez chyb, byť již v odborném diskurzu bylo poukazováno na její nedostatky. 3 Předkladatel (třeba veden snahou zlepšit postavení zaměstnance a zvýšit jeho ochranu) nedomyslel všechny možné důsledky jím navrženého řešení a nereflektuje související právní úpravu. Uvedeným je konkrétně míněna zejména navrhovaná změna k doručování pro- střednictvím datové schránky. Institut datové schránky (zákon č. 300/2008 Sb.) umožňuje komunikaci občana/ soukromé osoby s orgány veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Institut dato- vé schránky bez dalšího neumožňuje komunikaci mezi soukromými subjekty (napří- klad zaměstnancem a zaměstnavatelem). Má-li občan/držitel datové schránky zájem využít tuto funkcionalitu, musí jí sám aktivovat. 3 V této souvislosti viz Morávek, J. O vhodnosti a nevhodnosti novelizace zákoníku práce. in Gregorová (eds.) Pracovní právo 2016. Zákoník práce v novelizaci, důchodová reforma v akci. Acta Universitatis Brunensis, Iuridica. vol 581, Masarykova univerzita, Brno, 2017, s. 20-54.

35