Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

straňuje možné výkladové nejasnosti u stávající právní úpravy a zároveň více vystihuje smysl a účel institutu samostudia. Připravovaná novela by měla zavést možnost půlit dny samostudia, a to za situace, kdy snížení rozsahu volna činí necelý den, pak by se zaokrouhlil na půlden. Pedagogickému pracovníkovi přísluší volno k samostudiu v uvedeném rozsahu, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dal- ším vzdělávání (v jeho institucionální formě) a dobu čerpání tohoto volna určuje ře- ditel školy. Oproti úpravě účinné do 30. 11. 2005 24 došlo k zrelativizování nároku pedagogického pracovníka na volno k samostudiu, jelikož v případě, že objektivně existují vážné provozní důvody, nemusí na toto volno k samostudiu vzniknout nárok (nebo alespoň ne v celém rozsahu). 25 Dle § 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kra- jem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „Pracovní řád pro zaměstnance škol“), ředitel školy určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdě- lávání formou samostudia zpravidla na dobu – podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, – přerušení nebo omezení provozu školy, nebo – kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby. V praxi pak velmi často dochází k nařízení volna k samostudiu na období ved- lejších prázdnin, případně na dny ředitelského volna, nebo na jakékoliv dny, kdy „se neučí“. Sama právní úprava tak ve své podstatě počítá s tím, že volno k samostudiu má sloužit k „vykrytí dní bez vzdělávaných“ a do určité míry popírá smysl tohoto volna, jež má sloužit k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků a ne jako určitá forma další dovolené, příp. jako způsob řešení organizačních a provozních záležitostí zaměst- navatele. Uvedené podle mého názoru podporuje i fakt, že nevyčerpá-li pedagogický pracovník v daném školním roce 26 volno k samostudiu v plném rozsahu, zaniká mu nárok na nevyčerpanou část tohoto volna. Nemyslím si ovšem, že by situaci řešilo zavedení možnosti převodu nevyčerpaného volna k samostudiu (nebo jeho části) do dalšího školního roku, neboť mám za to, že by to pouze posílilo výše popsaný efekt. V tomto případě bude nutno opět apelovat na schopnosti ředitele jakožto vedoucího zaměstnance, aby dbal na to, aby pedagogové čerpali volno samostudiu v souladu s právními předpisy a smyslem a účelem tohoto institutu. 24 Do tohoto data nebyla v zákoně podmínka v podobě absence vážných provozních důvodů nebo účasti na dalším (institucionálním) vzdělávání. 25 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013, s. 505. 26 Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku (srov. § 24 odst. 1 věta první školského zákona).

51

Made with FlippingBook Learn more on our blog