Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

ve své kanceláři na pracovišti, tam psát zadání písemky, kterou pak vytiskne, bude se tak dít na náklady zaměstnavatele (papír, náplň do tiskárny,…). Bude-li ovšem stejnou práci vykonávat doma, ponese si náklady sám. Tím současná úprava ovšem nutí peda- gogy, aby takové činnosti vykonávali spíše na pracovišti zaměstnavatele, a dochází tím, dle mého mínění, k popření účelu a smyslu úpravy uvedené v § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících. Řešení této situace by nemělo spočívat v takovém přenesení povinnosti hradit ná- klady spojené s výkonem závislé práce, avšak bylo by vhodné de lege ferenda uvažovat o jiném způsobu řešení této situace. Nechť zákon stanoví, že náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na praco- višti zaměstnavatele (tedy doma), hradí zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém zaměstnanec doloží, že náklady, které mu vznikly, jsou výlučně v souvislosti s výkonem sjednané práce. Okrajově zmíním, že zákonodárce se vydává spíše cestou opačnou, tedy, že zmíněné (po- dle mě i dalších autorů – viz výše) nesmyslné pravidlo rozšiřuje do dalších právních norem, konkrétně do zákona o vysokých školách 32 . Do tohoto právního předpisu totiž s účinností od 1. 7. 2019 33 vložil ustanovení § 70a, dle kterého „náklady, které akademickému pra- covníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.“ 34 5. ZÁVĚR V příspěvku jsem naznačil, která místa, resp. které právní normy, regulující pra- covněprávní vztahy pedagogických pracovníků především ve veřejném školství by bylo po mém soudu vhodné legislativně upravit, příp. alespoň vést diskuzi o tom, proč by se novelizovat mělo nebo nemělo, tedy „komu současná právní úprava prospěje“. Samozřejmě zde uvedenými náměty se nevyčerpává seznam míst, která by měla ve „škol- ském pracovním právu“ být novelizována, nebo která by si zasloužila alespoň zamyšlení. Doufám, že zde předložený příspěvek přispěl (alespoň) k posledně zmíněnému.

32 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 33 Zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony (srov. část třináctou, čl. XXII). 34 Srov. větu druhou třetího odstavce předmětného ustanovení.

54