Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

ZÁVĚREM Cílem předloženého příspěvku bylo poukázat na vybrané praktické konsekvence plynoucí z rekodifikace tuzemského soukromého práva a projevující se ve výseči práva pracovního. Zvolená problematika použití ustanovení o běhu promlčecích lhůt shodně na lhůty prekluzivní, aplikovatelného s přihlédnutím k zásadě subsidiarity občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích, se stala objektem četných fundovaných rozbo- rů zástupců odborné veřejnosti, jakož i několika soudních rozhodnutí. Reflektován je jednak stav de lege lata , jednak jeho odpovídající úprava v případě přijetí plánované novelizace v zamýšlené verzi. Dojde-li ke zmeškání prekluzivní lhůty z důvodu přítomnosti některého ze záko- nem taxativně presumovaných důvodů (podle §§ 646-651 OZ), za účinného právního stavu je nezbytné postupovat ve shodě se závěry rozhodovací praxe, jež akceptují pro- dloužení lhůty nejméně o šest měsíců (v souladu s § 652 OZ) i v těch případech, kdy by původní lhůta byla kratší. Naproti tomu vzhledem k současným zákonodárným tendencím lze de lege ferenda předpokládat, že dojde k modifikaci dotčené právní úpra- vy v tom smyslu, že ve výše vymezených případech sice dojde k aplikaci pravidel pro běh promlčecích lhůt taktéž ve vztahu ke lhůtám prekluzivním, avšak podle speciální normy se uplatní pravidlo zakotvující maximální zákonem připuštěnou prolongaci o deset dní toliko pro případy, v nichž by zbývající část lhůty k jejímu uplynutí po od- padnutí dané překážky činila méně než pět dní. V tomto smyslu lze uzavřít, že nastání některé ze skutečností zakládajících ex lege stavení běhu prekluzivní lhůty pro účely pracovněprávních vztahů by v zásadě nevedlo k potenciálnímu nežádoucímu právní- mu následku, jenž by spočíval ve zjevně neproporcionálním prodloužení této lhůty. Nesporný značný význam výše analyzované problematiky pro aplikační praxi nad- to dokládá rovněž skutečnost, že uvedené závěry in concreto ke lhůtě pro podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve smyslu § 72 ZP lze v pracov- něprávní sféře přirozeně vztáhnout na veškeré prekluzivní lhůty determinované záko- níkem práce.

80