SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

CC BY-NC-ND 4.0 DEED

Attribution-NonCommercial-NoDerivatives

4.0 International

SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY stav, trendy a vybrané problémy

Stanislav Šaroch (ed.) Josef Bradáč Romana Čižinská Jiří David Tereza Hrtúsová Michal Hrubý Tomáš Kozelský Pavel Neset Radek Novák

František Starý Stanislav Šaroch Václav Šmejkal Pavel Švec

2024

Autoři: prof. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. – kapitola 1, 2, 3, 7 Ing. Josef Bradáč, IWE, Ph.D. – kapitola 8 doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. – kapitola 4 doc. Ing. Jiří David, Ph.D. – kapitola 8 Ing. Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 2, 3, 5, 7 Ing. Michal Hrubý – kapitola 5 Ing. Tomáš Kozelský – kapitola 1, 2, 3, 5, 7 Mgr. Pavel Neset, Ph.D. – kapitola 4 Ing. Radek Novák, MBA – kapitola 1, 2, 3, 5, 7 Ing. František Starý – kapitola 8 doc. JUDr. Václav Šmejkal, Ph.D. – kapitola 6 Ing. Pavel Švec, Ph.D. – kapitola 8

Recenzenti: PhDr. Kamil Galuščák, Ph.D. prof. Ing. Radim Lenort, Ph.D. Editor: prof. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. Techničtí editoři: Ing. Věra Herčuthová RNDr. František Rozkot, CSc.

ŠAROCH, Stanislav a kol. Světový, evropský a český automobilový průmysl a trh s automobily . Mladá Boleslav : Škoda Auto Vysoká škola o.p.s. vydáno v nakladatelství Eva Rozkotová, 2024. ISBN 978-80-7654-084-2.

© Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., 2024

Vydává Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN 978-80-7654-084-2 ISBN (online) 978-80-7654-085-9

OBSAH

7

ÚVOD

9

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

9 9

1.1 Rozložení produkčních kapacit ve světovém měřítku

1.1.1 Výroba motorových vozidel v kontextu světových regionů 1.1.2 Produkce automobilů vzhledem k populaci dané země 1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích

12 14 14 18 22 26

1.2 Světové prodeje automobilů: Penetrace trhu a hlavní hráči

1.3 Současný stav a výhled trhu s elektromobily ve světě

1.4 Čína: Globální lídr

1.5 Celková charakteristika světového trhu s automobily

30

2. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

30 35

2.1 Produkční kapacity v rámci EU a ve světovém měřítku 2.1.1 Význam automobilového průmyslu z pohledu HDP v EU 2.1.2 Rostoucí význam zahraničního obchodu s motorovými vozidly v Evropské unii 2.2 Měnící se trh s novými osobními auty v EU, prodeje elektromobilů rostou 2.2.1 Registrace nových osobních automobilů po značkách

37

41 45 48 57

2.3 EU na cestě k elektromobilitě

2.4 Stručná charakteristika evropského trhu s automobily

3. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL (A TRH S AUTOMOBILY) V ČESKÉ REPUBLICE

61

61

3.1 Rozložení produkčních kapacit v ČR a vývojové trendy

3.2 Význam automobilového průmyslu pro českou ekonomiku 65 3.3 Kondice podniků českého automobilového průmyslu – vybrané ukazatele 68 3.4 Odvětví v obraze zahraničního obchodu 75 3.5 Trh s osobními vozy: Penetrace, stáří, nástup alternativních paliv 81 3.6 Trendy sektoru z pohledu cenového vývoje 86 3.7 Stručná charakteristika Česka jako jedné z výrobních základen evropského automobilového průmyslu 90

3

4. VÝVOJ EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V ZEMÍCH V4 A V NĚMECKU 92 4.1 Úvod 92 4.2 Data a metodologie 94 4.3 Výsledky 99 4.4 Diskuse a závěr 105 5. SROVNÁNÍ EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ REGULACE NA PODPORU ELEKTROMOBILITY 109 5.1 Regulace a podpora elektromobility v EU 110 5.2 Regulace a podpora elektromobility v USA 114 5.3 Regulace a podpora elektromobility v Číně 117 5.4 Hlavní závěry: Výzvy v podpoře a regulaci napříč regiony 120 6. EVROPSKÁ REGULACE PŘÍSTUPU K DATŮM A FUNKCÍM CHYTRÝCH AUT 125 6.1 Úvod 125 6.2 Řešení prostřednictvím čl. 102 Smlouvy o fungování EU 127 6.2.1 Dominantní postavení automobilky (originálního výrobce) 128 6.2.2 Odmítnutí přístupu k datům, funkcím a zdrojům jako zneužití dominance 130 6.3 Řešení prostřednictvím specifických zákonných povinností 139 6.3.1 Nařízení 2018/858 a přístup k datům, funkcím a zdrojům chytrých aut 140 6.3.2 Akt o datech a přístup k datům, funkcím a zdrojům chytrých aut 144 6.4 Závěr – specifická úprava pro zdroje chytrých aut je v EU stále potřeba 146 7. BATERIE DO ELEKTROMOBILŮ – STAV A VÝVOJ TECHNOLOGIE, TRH A GEOPOLITICKÉ SOUVISLOSTI 153 7.1 Poptávka po bateriích 153 7.2 Druhy baterií 155 7.3 Náklady na výrobu elektrických vozů 156 7.4 Producenti baterií 158 7.5 Očekávané investice do baterií v EU 159 7.6 Hlavní zjištění: Baterie jako klíč k nové mobilitě 161

4

8. MOŽNOSTI A VYUŽITÍ HYBRIDNÍ PROGNOSTIKY V OBLASTI ŘÍZENÍ ÚDRŽBY V AUTOMOTIVE

164

164 164 165 168 169 186 194 202

8.1 Automobilová výroba

8.2 Údržba technologických zařízení 8.2.1 Vývoj ve strategiích údržby

8.2.2 Údržba závislá na technickém stavu zařízení

8.2.3 Prediktivní údržba 8.2.4 Technická prognostika

8.2.5 Příklad aplikace hybridní prognostiky

8.3 Závěr

211

REJSTŘÍK

5

ÚVOD Automobilový průmysl je ve světové ekonomice tradičním a významným odvětvím. Těžištěm i největším trhem tohoto odvětví se v posledních dvaceti letech stala Asie, i když jak Evropa, tak Amerika zůstávají významnými trhy se značnými produkčními kapacitami. Ti, kdo se blíže zabývají mezinárodními ekonomickými vztahy, vědí, že se jedná o odvětví s vysokou mírou koncentrace, která přináší úspory z rozsahu, odvětví s vysokou mírou mezinárodního investování. Mezinárodní obchod s automobily je také z hlediska svého rozsahu signifikantní částí světového mezinárodního obchodu. Jedná se o odvětví, kde vznikaly a vznikají nebo jsou aplikovány stovky technických vynálezů a inovativních výrobních postupů s potenciálem využití v dalších oblastech lidské činnosti. Toto odvětví prochází významnou transformací, pro kterou se zrodilo v nedávné minulosti označení CASE. Tato zkratka znamená souběžný nástup a rozvoj digitálních technologií spojený s pokroky v konektivitě (C), nástupem asistenčních systémů ři diče přerůstajících do autonomního řízení (A), tzv. novou ekonomikou reprezentova nou sdílením vozů (S) a přechodem k elektromobilitě (E). Výše uvedená transformace je umožněna nejen rozvojem digitálních technologií, jejichž důsledkem se z automo bilů zčásti stávají „počítače a sběrnice dat na kolech“, ale i regulací, která různými eko nomickými i administrativními nástroji hospodářské politiky vede k náhradě pohonu na spalovací motor za elektromotory nebo jiné alternativní způsoby pohonu, jako jsou například technologie na bázi využití vodíku. Tato studie se snaží nabídnout přehled stavu a vývoje světového automobilového průmyslu ve výše zmíněných pohledech na základě relativně širokého pohledu přes kvantitativní data i analýzu politik, kterými se jednotlivá centra světového automobi lového průmyslu snaží modulovat technologickou změnu k elektromobilitě. Zároveň přináší kapitoly, které mapují dopady výše uvedeného vývoje na dílčí para metry ekonomické výkonnosti automobilek v Evropě i to, jak se Evropa snaží regulací reagovat na data, která generuje rozvoj konektivity. Ani v tomto roce v této studii, kterou zpracovává interdisciplinární tým, neschází kapitola věnující se vybraným technickým souvislostem výroby automobilů. Kapitola 1 přináší pohled na světový automobilový průmysl jako celek a zahrnuje i analýzu rostoucí významnosti a příklonu k elektromobilitě, kde je nesporně domi nantním hráčem Čína. Zájmem studie je také pozice evropského automobilového průmyslu ve světovém srovnání, proto mu věnujeme samostatnou kapitolu číslo 2. I zde je v letošní studii věnována zvýšená pozornost vzestupujícímu fenoménu elektromobility, zároveň ale i významu odvětví pro evropskou ekonomiku a jeho struktuře v dodavatelsko-odbě ratelských řetězcích. Kapitola 3 je věnována významu automobilového průmyslu pro českou ekonomiku i malému českému trhu.

7

V kapitole 4 lze najít další pokračování analýzy vývoje finanční výkonnosti podni ků, tentokrát pomocí pohledu ekonomické přidané hodnoty ve srovnání ekonomik Visegrádské čtyřky a Německa. Kapitola 5 se věnuje regulaci a podpoře přechodu k elektromobilitě ve srovnání čínských politik s politikami EU a USA. V kapitole 6 naleznete přehled legislativního stavu a vývoje evropské právní úpravy zabývající se zacházením s daty produkovanými chytrými automobily, a to především ze dvou hledisek. Jednak z hlediska ochrany hospodářské soutěže především vůči hrá čům na souvisejících trzích (aftermarket), a jednak z hlediska ochrany osobních dat individuálních uživatelů automobilů Kapitola 7 dovádí oproti naší loňské publikaci dále do širších souvislostí a větších detailů přehled stavu a rozvoje trhu s bateriemi do elektromobilů a jasně dokumen tuje a argumentuje dominantní pozici Číny v této oblasti. Zároveň mapuje politické záměry EU a USA zbavit se technologické a produkční závislosti v oblasti baterií vůči Číně. Ta je totiž vnímána jako jedno z významných geopolitických rizik. Ve studii ani v roce 2024 neschází vybraný pohled na technické otázky rozvoje automobilového průmyslu. V tomto roce jej zastupuje zejména osmá – závěrečná ka pitola. Ta pojednává o potenciálu a využití tzv. hybridní prognostiky pro řízení údržby v sektoru výroby a použití automobilů. Přejeme Vám inspirativní čtení.

Za tým autorů Stanislav Šaroch

8

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

1.1 Rozložení produkčních kapacit ve světovém měřítku

1.1.1 Výroba motorových vozidel v kontextu světových regionů V oblasti vývoje odvětví automotive ve světě jsme svědky výrazných změn, které reflektují jak technologický pokrok, tak i měnící se preference spotřebitelů a ekonomic ké podmínky. Z pohledu globální produkce motorových vozidel se rok 2003 a 2023 výrazně liší. Region Asie, s produkcí 22 milionů vozidel v roce 2003, se v roce 2023 dostal na vrchol s obdivuhodnými 55,1 miliony. Tento nárůst o více než 150 % potvrzuje, že region Asie, zejména pak Čína, se stala centrem automobilového průmyslu. Čína, jako největší světový výrobce vozidel, neustále investuje do nových technologií, elektrifikace a autonomního řízení. Asijské automobilky dominují na globálním trhu nejen díky vysoké produkci, ale i inovacím a konkurenceschopným cenám, což je činí atraktivními pro mezinárodní trhy. Oproti tomu Evropa, v minulosti lídr v automobilovém průmyslu, zažila v uply nulých 20 letech pokles produkce motorových vozidel z 20 milionů v roce 2003 na 18,1milionu v roce 2023, tedy o 10 %. Tento trend odráží různé faktory, včetně přís nějších ekologických regulací, rostoucí konkurence ze strany asijských výrobců a změny v poptávce. Region Amerika se stabilním nárůstem z 18,3 milionu vozidel v roce 2003 na 19,1 milionu v roce 2023 ukazuje mírný, ale vytrvalý růst. Pro region je rovněž typická vysoká poptávka po vozidlech typu light-truck. Jedná se o lehké užitkové vozy (k přepravě nákladu do 3,5 tuny). Typicky v USA například pickup Ford F-150. Statistiky o produkci a prodejích osobních motorových vozidel v regionu, zejména USA, jsou tímto trendem ovlivněny, neboť automobily tohoto typu nezahrnují. V USA jsou light-trucky často ekvivalentem osobního automobilu. Produkce motorových vozidel v Africe vzrostla z 0,4 milionu v roce 2003 na 1,2 milionu v roce 2023 a region představuje velký potenciál pro budoucnost au tomobilového průmyslu. Místní výroba a spolupráce s mezinárodními automobilkami mohou tento region Afriky posunout vpřed. Celkově je vývoj produkce motorových vozidel od roku 2003 do roku 2023 pří kladem dynamiky a adaptace v automobilovém průmyslu. Asie zůstává neochvějným lídrem, zatímco Evropa a Amerika se snaží přizpůsobit měnícím se podmínkám.

9

Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě, 2003 vs. 2023 (v mil. kusů, v %)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Do roku 2017 jsme byli svědky neustálého růstu produkce motorových vozidel po celém světě. Avšak rok 2018 přinesl zvrat, když se objevily první známky pokle su. Tento trend se ještě více prohloubil během pandemie koronaviru. V roce 2020 se výroba motorových vozidel propadla na úroveň roku 2010, což odráželo výrazné dopady globální krize. O rok později, v roce 2021, se situace mírně zlepšila a celková produkce do sáhla 80,2 milionu kusů. Následující rok, 2022, pokračoval v pozitivním trendu a výroba vzrostla na 85 milionů kusů, což představovalo 6 % meziroční nárůst. I přesto zůstala produkce o 8 % nižší než v předcovidovém roce 2019. Významným faktorem, který negativně ovlivnil světový automobilový průmysl, byla čipová krize, která propukla v období světové pandemie koronaviru. Jen v Česku nebylo kvůli nedostatku čipů v roce 2021 vyrobeno zhruba 300 tisíc automobilů, po kterých byla poptávka. Rok 2023 však přinesl významný obrat. Světová produkce motorových vozidel se vrátila na předpandemickou úroveň a dosáhla téměř 94 milionů kusů. Celkově výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2023 vyrobeno celkem 68 milionů kusů (72 % celkové produkce motoro vých vozidel). Oproti roku 2022 se jedná o 10 % růst. Produkce osobních automobilů rostla v roce 2023 o zhruba 11 %.

10

Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy Asie se dlouhodobě profiluje jako lídr v produkci osobních automobilů. V roce 2023 regionu připadlo zhruba 69 % světového podílu, což představovalo výrobu 46,6 milionu kusů. Z toho samotná Čína dominovala s 38 % celkové světové produkce osobních automobilů. Evropa, s produkcí 15,5 milionu osobních automobilů, obsadila 23 % trhu. Naopak ve Spojených státech se v roce 2023 vyrobilo pouze 1,8 milionu osobních auto mobilů, což činilo přibližně 3 % celosvětové produkce. Tento nízký podíl lze vysvětlit vyšší poptávkou po typech vozidel, jako jsou light-trucky (v USA typicky pickupy Ford, viz v textu výše), které do statistik osobních automobilů nejsou zahrnuty. Pickupy a dal ší lehká užitková vozidla se v USA na celkové produkci motorových vozidel podílejí z 80 %, v Evropě tento podíl činí 12 %. V celém regionu Amerika bylo v roce 2023 vyro beno 13,3 mil. kusů vozidel z kategorie lehká užitková, přičemž 63 % (8,5 mil.) v USA. Produkce osobních automobilů a lehkých užitkových vozů v Evropě v roce 2023 činila 17,7 mil. kusů, v regionu Amerika pak 18,5 mil. kusů. Z dlouhodobého hlediska došlo vůči období roku 2012 v rámci regionu Asie k 33 % růstu produkce. Samotná Čína produkci vůči roku 2012 navýšila o 68 %. V Evropě došlo k propadu produkce o 11 % vůči roku 2012 (v Německu produkce osobních automobilů poklesla o 24 %). V regionu Amerika došlo k propadu produkce osobních automobilů o 49 % (v případě USA došlo k poklesu o 56 %).

11

Obr. 1.3: Světová produkce osobních automobilů (2023 a 2012, v mil. kusů; popisek označuje stav v roce 2023 a % změnu oproti roku 2012)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ

1.1.2 Produkce automobilů vzhledem k populaci dané země Produkci osobních automobilů dominuje dlouhodobě Čína, kde bylo v roce 2023 vyrobeno celkem 26 mil. automobilů. Oproti roku 2022 se jedná o 10 % růst produkce osobních automobilů. Zároveň je produkce osobních automobilů v Číně o 22 % výše opro ti pandemickému roku 2019. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo v roce 2023 vy robeno 7,8 milionů osobních automobilů, což představuje růst o 18 % oproti roku 2022 (vůči období 2019 se jedná o 7 % pokles). Následuje Indie s produkcí ve výši 4,8 mil. osobních automobilů. Oproti 2022 se jedná o 8 % růst. Česká republika je se svou produkcí 1,4 mil. kusů 9. největším producentem osobních automobilů na světě. Oproti roku 2022 se jedná o růst o 15 %. Vůči období 2019, tedy před pandemií koronaviru, byla produkce v České republice za rok 2023 stále o 2 % nižší. Pokud vyjádříme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích k počtu obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá téměř 200 vyro bených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osob ních automobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 19 automobilů. V Japonsku připadá celkem 62 automobilů na tisíc obyvatel a v Indii pouze 3 osobní automobily na tisíc obyvatel. Česká republika je v přepočtu na 1 000 obyvatel druhým největším producentem osobních automobilů (téměř 130 automobilů/1 000 ob.).

12

Obr. 1.4: Největší světoví producenti osobních automobilů (v mil. ks, 2023)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); řazeno dle počtu vyrobených osobních automobilů; UN (2024) Z pohledu finančních výsledků se na vrcholu seznamu největších světových vý robců motorových vozidel nachází koncern Volkswagen, který v roce 2023 dosáhl tržeb ve výši 318 miliard USD. Na druhém místě se umístil japonský koncern Toyota s celko vými tržbami 286 miliard USD. Třetí příčku pak obsadil Stellantis, jehož tržby dosáhly 201 miliard USD. Tab. 1.1: Světoví producenti automobilů podle tržeb za rok 2023 (mld. USD)

Název společnosti

Tržby za rok 2023 v mld. USD

Volkswagen

318,32 286,15 200,92 169,82 169,73 161,91 158,03 129,18 118,37 103,22

Toyota Motor Corporation

Stellantis N.V.

Ford Motor Company General Motors Company Mercedes-Benz Group AG

Bayerische Motoren Werke Aktiengesellschaft

Honda Motor Co Ltd

Hyundai Motor Company

SAIC Motor Corporation Limited

Tesla Inc.

94,03

Zdroj: Yahoo Finance

13

1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska ob jemu obchodní bilance, záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují dle databáze UN Comtrade země jako Brazílie, Turecko, Spojené království, Francie, USA a Írán. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů mělo v roce 2023 Německo (100 mld. USD) a Japonsko (98 mld. USD). Do kladné obchodní bilance se dostala také Čína, její bilance činila 30 mld. USD. Bilance České republiky je kladná a činí 25 mld. USD. Obr. 1.5: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2023 a 2021, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data za rok 2022 vs. 2021, **data pouze za rok 2021 1.2 Světové prodeje automobilů: Penetrace trhu a hlavní hráči Pro řadu evropských automobilek jsou z hlediska prodejů (dle počtu prodaných kusů nebo dle příjmů) automobilů dominantními světovými regiony Evropa a Asie. Váha regionu Asie je přitom často obdobná jako v případě Evropy. Vyplývá to z výroč ních zpráv společností. Například podíl regionu Asie na prodejích koncernu Volkswagen činil v roce 2023 zhruba 40 %, podíl Evropy 41 %. Samotná Čína se na světových pro dejích koncernu v roce 2023 podílela z 36 %. Prodeje osobních automobilů v roce 2023 činily celosvětově 65,3 mil. ks, což oproti roku 2022 znamená růst o 11 %. Světové prodeje tak dokonce mírně překonaly úroveň roku 2019. Největší podíl na prodejích má dlouhodobě region Asie, kde bylo v roce 2023 prodáno téměř 43 mil. ks osobních automobilů (65 % podíl). Z toho na sa motnou Čínu připadá 26 mil. ks prodaných vozů (40 % podíl). Prodeje v Evropě činily 15 mil. ks (23 % podíl). V USA bylo prodáno 3,1 mil. ks osobních automobilů a jejich

14

podíl na světových prodejích činí 5 %. Statistika je opět ovlivněna vysokou poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA. Obr. 1.6: Světové prodeje osobních automobilů (2023, v mil. kusů; popisek v % označuje meziroční změnu oproti roku 2022)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z hlediska meziroční změny v počtu registrovaných (prodaných) osobních auto mobilů v rámci světových regionů došlo v roce 2023 k největšímu meziročnímu růstu v Asii (10 %). Prodeje v regionu Evropa v roce 2023 meziročně rostly o téměř 19 %. Region Asie je rovněž jediným, který se v oblasti prodejů osobních automobilů dostal nad úroveň roku 2019 (v roce 2023 o 17 % oproti 2019). Všechny ostatní re giony zůstaly pod úrovní období 2019. Prodeje osobních automobilů v Evropě byly v roce 2023 nižší o 16 % oproti 2019, v Americe o 28 % a v Africe o 15 %. Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. mís tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2023 zde bylo prodáno 26 milionů kusů osobních aut. Následují Indie, kde bylo prodáno 4,1 mil. kusů automobilů, Japonsko (4 mil. kusů) a USA (3 mil. kusů prodaných osobních automobilů). Optikou přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů v roce 2023 prodáno v Německu (zhruba 34 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje Japonsko (32 automobilů na 1 000 obyvatel) a Jižní Korea, kde činil počet prodaných vozi del na 1 000 obyvatel zhruba 29 kusů. V České republice bylo v roce 2023 prodáno 20 automobilů na tisíc obyvatel.

15

Obr. 1.7: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2023, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), UN (2024); jedná se o největší producenty osobních automobilů; řazeno dle počtu prodaných os. automobilů; *data za Írán nebyla v době zpracování dostupná

Tab. 1.2.: Nové prodeje a užívané vozy osobních aut na tisíc obyvatel a HDP na obyvatele ve vybraných zemích (2023, v mil. kusů)

2023

2020

2023

prodej na tis. ob

užívané vozy na tis. ob.

HDP/ob. 69 531,6 63 880,9 55 206,5 60 735,4 52 907,9 51 399,0 43 555,9 60 046,3 82 715,1 24 502,8 21 052,0 38 390,9

Německo

34 26 20 28 20 32 16 29

571 564 564 533 520 499 450 372 347 194 175 154

Francie

ČR UK

Španělsko Japonsko Slovensko Jižní Korea

USA*

9

Čína

18

Brazílie Turecko

8

11

16

Indonésie

3 3

57 24

15 553,6 10 233,4

Indie

Zdroj: OICA, IMF;Gross domestic product per capita, current prices Purchasing power parity; international dollars; * Pro USA je typická vysoká poptávka po vozidlech typu light-truck. Jedná se o lehké užitkové vozy (k přepravě nákladu do 3,5 tuny, např. pic-kup Ford F-150). Statistiky o produkci a prodejích osobních motorových vozidel v regionu Amerika, zejména USA, jsou tímto trendem ovlivněny, neboť automobily tohoto typu nezahrnují. V USA jsou light-trucky často ekvi valentem osobního automobilu. V počtu prodaných kusů automobilů byla dle údajů platformy MarkLines na prv ním místě ve světě v roce 2023 japonská Toyota s celkovými prodeji 11 mil. kusů (stejně jako v roce 2022). Koncern Volkswagen, který v roce 2023 prodal celkem 9,2 milionu kusů automobilů, zůstal stejně jako v roce 2022 na druhém místě. Třetí pozice připadá na Hyundai-Kia (7,3 mil. ks). Rok 2023 je přelomový také tím, že se do první desítky největších světových koncernů z hlediska prodejů dostal čínský producent BYD. Jeho prodeje v roce 2023 činily 3 miliony vozů. Obr. 1.8: Počet prodaných vozů vybraných automobilek ve světě 2023, 2022 (v mil. kusů, popisek v % označuje meziroční změnu)

Zdroj: MarkLines

17

1.3 Současný stav a výhled trhu s elektromobily ve světě S rostoucím tlakem na snižování emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší se elektrická vozidla, jako jsou čistě elektrické vozy (BEV) a plug-in hybridní elektrické vozy (PHEV), stávají stále populárnějšími. Přechod na elektromobilitu je vní mán jako jedna z hlavních cest, jak splnit ambiciózní cíle v oblasti udržitelného rozvoje a snížit ekologickou stopu dopravy. Do statistik celosvětově užívaných elektromobilů se zahrnují jak čistě elektrické vozy (BEV), tak i plug-in hybridní elektrické vozy (PHEV). Na vývoj počtu a důraz na přechod na elektromobilitu má a bude mít vliv tlak na snižování emisí v dopravě. Elektromobilita bude jednou ze zásadních cest, jak těchto limitů dosáhnout. Z hlediska podílu elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních automobilů je světovým lídrem Norsko, kde tento podíl v roce 2023 činil 29 %. Následují Island (18%) a Švédsko (11%). V Číně podíl elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních auto mobilů činil v roce 2023 téměř 8%. Za celou Evropu se jedná o 4%, za svět pak 3%. Mezi typy pohonů převažují čistě elektrické motory. Z celkového 3 % podílu elek tromobilů na užívaných automobilech ve světě jsou ze 70 % bateriové elektromobily (BEV), 30 % pak náleží plug-in hybridům (PHEV). V Evropě činí podíl BEV 60 % a podíl PHEV 40 %. Do roku 2030 podíl čistě bateriových elektromobilů ještě poroste. Z elektromobilů užívaných v roce 2030 bude dle výhledu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) 76 % BEV a 24 % PHEV. Obr. 1.9: Podíl elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních aut (%, 2023)

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem; Evropa a celý svět V případě podílu elektromobilů na prodejích osobních automobilů ve světě je rov něž na špici Norsko, kde podíl EV na prodejích činil v roce 2023 93 %. Následují Island (71 %) a Švédsko (60 %). V Evropě v roce 2023 činil podíl elektromobilů na nových pro dejích osobních automobilů celkem 21 %, v Číně 38 %, celosvětový podíl pak činí 18 %.

18

Obr. 1.10: Podíl elektromobilů na celkových prodejích osobních aut (%, 2023)

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem, Evropa a celý svět Do roku 2030 by dle výhledu IEA měl globální podíl elektromobilů na celkově užívaných osobních automobilech činit 16 %. V Evropě by tento podíl měl dosahovat 18 %, v Číně pak 31 %. Obr. 1.11: Výhled podílu elektromobilů na počtu užívaných osobních aut do roku 2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích Podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů by ve světě do roku 2030 měl činit 44 %, v Evropě 60 % a v Číně 68 %. Zatímco výhled z roku 2020 před pokládal větší podíl EV na prodejích v Evropě oproti Číně, dle aktuálního odhadu IEA by v roce 2030 měla dominovat Čína.

19

Obr. 1.12: Výhled podílu elektromobilů na prodejích osobních aut do roku 2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích Největším světovým producentem elektromobilů byl v roce 2023 čínský BYD, jeho výroba čistě elektrických vozidel a plug-in hybridů přesahovala 3 miliony kusů. Na druhém místě skončila Tesla s produkcí 1,8 mil. kusů vozidel. Třetí místo zaujal koncern Volkswagen s produkcí ve výši 1 mil. kusů. Obr. 1.13: Produkce elektromobilů ve světě dle výrobce, 2023 (v tis. ks)

Zdroj: EV Volumes; BEV a PHEV

Pokud jde o prodej elektromobilů podle automobilových koncernů, BYD si s více než 3 miliony nových registrací v roce 2023 připsal 22 % podíl na globálním trhu. Na druhém místě se umístila společnost Tesla s 13,2 % podílem a prodeji ve výši 1,8 mil. kusů. BYD a Tesla tak společně zaujímaly více než třetinu trhu.

20

Obr. 1.14: Prodej elektromobilů ve světě dle koncernu, 2023 (v tis. ks)

Zdroj: EV Volumes; BEV a PHEV Z hlediska prodejů elektromobilů po jednotlivých značkách měl BYD v roce 2023 před Teslou výrazný náskok. Prodeje BYD tvořily téměř 2,9 mil. kusů, prodeje Tesly 1,8 mil. kusů. Na třetím místě skončilo BMW s prodeji elektromobilů v roce 2023 o celkovém objemu 500 tisíc kusů. Ačkoliv je globálně největším hráčem z hlediska prodejů osobních automobilů koncern Toyota, v případě statistiky elektromobilů se nachází na opačné straně žebříčku. Je to dáno tím, že statistika zohledňuje čistě bateriové elektromobily a plug-in hybridy. Toyota vsadila na pohon typu mild hybrid, který do těchto žebříčků není zahrnut. Obr. 1.15: Prodej elektromobilů dle značky, 2023 (v tis. ks)

Zdroj: EV Volumes; BEV a PHEV

21

1.4 Čína: Globální lídr Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení geopolitické situace, celkové zpomalení ekonomi ky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID-19. Produkce meziročně klesala i v roce 2020, období 2021 už bylo opět růstové. V roce 2023 produkce motorových vozidel v Číně navázala na předchozí růst, meziročně se produkce motorových vozidel zvýšila o 12 % na historicky nejvyšších 30 milionů. V případě výroby osobních automobilů v Číně došlo meziročně k nárůstu o 10 % na celkových 26 milionů kusů. Osobní automobily se na celkové produkci po dílely z 86 %. Obr. 1.16: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2023 rostly o 12 %, celkově činily 30 mil. kusů. Prodej samotných osobních automobilů činil v roce 2023 celkem 26 mil. kusů, což znamená meziroční růst o téměř 11 %. Z hlediska výrobců aktuálně dominují čínskému trhu tamní producenti. V roce 2022 získaly čínské automobilky na domácím trhu více než 50 % podíl. Na druhém místě byly německé automobilky, na třetím pak japonské. Toto pořadí platilo také v roce 2023 s tím, že podíl tamních producentů v Číně na prodejích dosáhl 56 %, meziročně se jed nalo o téměř 23 % nárůst.

22

Tab. 1.3: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2023)

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Německé značky Japonské značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

56,2 17,8 14,7

22,5

3,8

-11,3

8,9 1,6 0,5

5,3 9,1

-29,0

Zdroj: MarkLines Na prodejích elektromobilů ve světě má Čína nadpoloviční podíl

Produkce elektromobilů v Číně významně narůstá od roku 2021. Za rok 2021 či nila produkce elektromobilů 3,5 mil. kusů (meziroční růst o 160 %). V roce 2022 činila celková produkce elektromobilů v Číně 7,1 mil. (+ 97 % vozy), z toho 6,7 mil. tvořily elektrické osobní automobily. V roce 2023 produkce elektromobilů v Číně dosahovala téměř 10 milionů, 9,1 milionu činily osobní automobily. Obr. 1.17: Produkce elektromobilů v Číně (mil.)

Zdroj: CAAM

Prodeje elektromobilů v Číně v roce 2023 činily více než 8 mil. kusů. Podíl Číny na světových prodejích elektromobilů činí dlouhodobě okolo 50 %. V roce 2023 podíl Číny na světových prodejích elektromobilů dosahoval téměř 60 %.

23

Obr. 1.18: Prodej elektromobilů ve světě a podíl Číny (tis. ks, podíl Číny v %)

Zdroj: IEA

Vývozní ambice Číny Čína prokazuje svůj záměr proniknout na globální trhy automobilového průmys lu také prostřednictvím rostoucího podílu exportu. Dlouhodobě byla tamní produkce automobilů orientována převážně na domácí trh, přičemž podíl exportu se pohyboval mezi 2 a 3 %. Avšak od roku 2021 došlo ke změně trendu, kdy podíl exportu na celkové produkci začal výrazně narůstat. V roce 2021 činil tento podíl téměř 8 %, v roce 2022 vzrostl na 13 % a v roce 2023 dosáhl téměř 16 %. Celkový objem exportovaných moto rových vozidel v roce 2023 dosáhl 4,9 milionu kusů, z toho 4,1 milionu představovaly osobní automobily. Významnou položkou vývozu osobních automobilů z Číny jsou elektromobily. Do Evropské unie v roce 2023 směřovalo ze třetích zemí, tedy zemí mimo prostor EU, zhruba 750 tisíc elektromobilů. Většina tohoto dovozu, téměř 60 %, přitom náleží Číně. Do zemí EU se z Číny v roce 2023 dovezlo 438 tisíc elektromobilů.

24

Obr. 1.19: Produkce osobních automobilů v Číně celkem (mil. ks) a podíl exportu na produkci (%)

Zdroj: CAAM

Obr. 1.20: Import elektromobilů do EU27 (tis. kusů, extra EU)

Zdroj: Eurostat

Ze zemí EU, do kterých celkově v roce 2023 směřovalo nejvíce elektromobilů, má Čína významný podíl ve Slovinsku, Španělsku či v Belgii. V případě Německa podíl Číny na dovozu elektromobilů ze třetích zemí dosahoval v roce 2023 třetiny.

25

Obr. 1.21: Import elektromobilů do vybraných zemí EU (tis. kusů, extra EU)

Zdroj: Eurostat

1.5 Celková charakteristika světového trhu s automobily Automobilový průmysl za poslední dvě dekády prošel výraznými změnami, při čemž rok 2023 ukazuje na významné posuny v produkčních kapacitách a tržních tren dech. Asie se stala dominantním regionem s produkcí 55,1 milionu vozidel v roce 2023, což představuje nárůst o více než 150 % od roku 2003. Naopak Evropa, kdysi lídr, zaznamenala pokles z 20 milionů na 18,1 milionu kusů. Po stabilním růstu do roku 2017 došlo k poklesu v roce 2018, který se prohlou bil během pandemie COVID-19. V roce 2023 se výroba motorových vozidel vráti la na předpandemickou úroveň s 94 miliony kusy, přičemž osobní automobily tvořily 72 % celkové produkce. Největším světovým producentem osobních automobilů je Čína, následují Japonsko a Indie. Česká republika je devátým největším producentem osobních automobilů na světě. Z hlediska tržeb žebříček mezi producenty automobilů vede Volkswagen, násle dovaný Toyotou a Stellantisem. Tyto firmy dominují trhu a ukazují na silnou konkuren ceschopnost v globálním měřítku. Německo a Japonsko vykazují kladnou obchodní bilanci v zahraničním obchodu s motorovými vozidly. Záporné saldo obchodní bilance mají státy jako USA, Francie a UK. Z celoevropského pohledu je EU čistým vývozcem automobilů. K podstatné změně došlo v případě Číny, která se z letitého čistého dovozce stává čistým exportérem. Celosvětové prodeje osobních automobilů dosáhly 65,3 milionu kusů, přičemž Asie dominovala s 65 % podílem. Podíl Číny na světových prodejích činí 40 %.

26

Čína je rovněž leaderem v počtu vyrobených elektromobilů, jejich významným vývozcem, a v podílu elektrických vozů na prodejích nových vozů přesahuje průměr EU. Svůj náskok by si Čína měla udržet. Podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů by ve světě do roku 2030 měl činit 44 %, v Evropě 60 % a v Číně 68 %. Největším světovým pro ducentem elektromobilů byl v roce 2023 čínský BYD, jeho výroba čistě elektrických vozidel a plug-in hybridů přesahovala 3 miliony kusů. Do Evropské unie v roce 2023 směřovalo ze třetích zemí, tedy zemí mimo prostor EU, zhruba 750 tisíc elektromobilů. Většina tohoto dovozu, téměř 60 %, přitom náleží Číně. Zajímavostí je, že pokud měříme intenzitu, v jaké jsou v daných zemích vyrábě ny automobily, jako počet automobilů vyrobených na hlavu, nejvíce automobilů vůči počtu obyvatel se ve srovnání všech zemí světa vyrobí na Slovensku, Česko je v závěsu druhé.

27

Prameny CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2024). Automobile exports . Automobile Exports in December 2023. [online]. [cit. 2. 10. 2024]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/68/id/2063.html CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2024). Production of Automobiles . Production of Automobiles in December 2023. [online]. [cit. 2. 10. 2024]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/63/id/2003.html CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2024). Production of New Energy Vehicles . Production of New Energy Vehicles in December 2023. [online]. [cit. 2. 10. 2024]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/65/ id/2027.html EUROSTAT (2024) EU trade since 1988. Import of EV to EU27 [online]. [cit. 6. 10. 2024]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ds-045409$defaultview/ legacyMultiFreq/table?lang=en IEA (2024). Global EV Data Explorer . EV stock share. [online]. [cit. 20. 9. 2024]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA (2024). Global EV Data Explorer . EV sales share. [online]. [cit. 20. 9. 2024]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA (2024). Global EV Data Explorer . EV sales and China’s share. [online]. [cit. 2. 10. 2024]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA. (2024). Global EV Outlook 2024 . [online]. [cit. 22. 9. 2024] Dostupné z: https:// www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer INTERNATIONAL ORGANIZATION OF MOTOR VEHICLE MANU- FACTURERS (OICA) (2024). Passenger cars production . Production statistics. [online]. [cit. 12. 9. 2024] Dostupné z: http://www.oica.net/production-statistics/ INTERNATIONAL ORGANIZATION OF MOTOR VEHICLE MANU- FACTURERS (OICA) (2024). Passenger cars registrations . Sales statistics. [online]. [cit. 12. 9. 2024]. Dostupné z: https://www.oica.net/category/sales-statistics/ MARKLINES AUTOMOTIVE INDUSTRY PORTAL (2024). Automotive sales volume . China – Automotive sales volume. [online]. [cit. 15. 9. 2024]. Dostupné z: https:// www.marklines.com/en/statistics/flash_sales/automotive-sales-in-china-by-month MARKLINES AUTOMOTIVE INDUSTRY PORTAL (2024). Vehicle sales data. Automotive sales. [online]. [cit. 15. 9. 2024]. Dostupné z: https://www.marklines. com/en/vehicle_sales/index UNITED NATIONS (2024). UN Comtrade Database . Trade balance of trade in motor vehicles for passenger transport. [online]. [cit. 14. 9. 2024]. Dostupné z: https:// comtradeplus.un.org/ UNITED NATIONS (2024). World Population Dashboard. Total population in millions. [online]. [cit. 13. 9. 2024]. Dostupné z: https://www.unfpa.org/data/world population-dashboard

28

YAHOO FINANCE (2024). Top 20 Biggest Car Manufacturers by 2023 Revenue. [online]. [cit. 20. 10. 2024] Dostupné z: https://finance.yahoo.com/news/top-20 biggest-car-manufacturers-121612000.html?guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ 29vZ2xlLmN6Lw&guce_referrer_sig=AQAAAEjUr3v0nWfopl_dMiFDVcikyFdC_ QhKWwiHGlAPlctzQPvdb7f4dLAD0YZQsLeZWIuRqN-3RI9zABBS_ vba6efJMIPNuXwqvw5x4heLhRjPWG3OI_tLCw2rorkHLoHmrkUvxApPLEer__ sI5y4iK-cINnrNBhI_yJ0zy0vVTJDW&guccounter=2 EV VOLUMES (2024) The largest EV manufacturers. Production of EV by brand. [online]. [cit. 20. 10. 2024] Dostupné z: https://www.fool.com/research/largest-ev companies/ EV VOLUMES (2024) Top twenty global EV sales by brand. Sales of EV by brand. [online]. [cit. 20. 10. 2024] Dostupné z: https://ev-volumes.com/news/ev/what-was the-most-popular-ev-worldwide-in-2023/ EV VOLUMES (2024) Top five OEMs in global EV sales. Sales of EV by OEMs. [online]. [cit. 20. 10. 2024] Dostupné z: https://ev-volumes.com/news/ev/what-was the-most-popular-ev-worldwide-in-2023/

29

2. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

2.1 Produkční kapacity v rámci EU a ve světovém měřítku Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu, který byl důsledkem hospodářské krize vrcholící v roce 2009 a následně i v letech 2012 a 2013, opětovně navrátila k růstové trajektorii. Avšak sektor se v letech 2018 a 2019 potýkal se stagnací, a v některých velkých členských ekonomikách zaznamenal dokonce pokles. S přícho dem pandemie COVID-19 došlo v automobilovém průmyslu, podobně jako v mno ha dalších odvětvích, k výrazným problémům. Omezení a restriktivní opatření přijatá na úrovni jednotlivých členských států vedla k výraznému utlumení, nebo dokonce úplnému zastavení výroby v některých měsících roku 2020. Výsledkem byl meziroční pokles produkce osobních automobilů v Evropské unii o 23,5 % oproti roku 2019. V případě celkového počtu vyrobených motorových vozidel v Evropské unii v roce 2023, tedy se zahrnutím i lehkých užitkových, nákladních vozů či autobusů, došlo k meziročnímu nárůstu o 12 %, čímž produkce vzrostla na 14,3 milionu kusů. Výroba motorových vozidel v EU tak rostla nejrychleji za posledních deset let. I ce losvětová výroba aut vzrostla v roce 2023 přibližně o 11 %, což je nejvyšší meziroční nárůst od roku 2015. Osobní automobily v roce 2023 tvořily 87,3 % všech vyrobených motorových vozidel v EU. Zajímavá statistika výroby motorových vozidel se týká Spojených států americ kých, kde podíl osobních aut z celkového počtu motorových vozidel je mnohem nižší (zhruba 16 % oproti 87 % v EU nebo 86 % v Číně) než u jiných velkých ekonomik. Je to dáno velkou oblibou lehkých užitkových aut (light-truck) v Severní Americe (která se nezapočítávají do osobních aut), a co se týká užitého pohonu u těchto lehkých užitko vých aut v roce 2023, měla tato auta ze 76,9 % spalovací motory, hybridy byly na dru hém místě z 13,5 %, čistě elektrické tvořily 7,2 % a plug-in hybridy 2,4 %. Více nejen k automobilovému trhu v Severní Americe viz Thomas H. Klier, James M. Rubenstein 2024. V roce 2023 Čína vyrobila 26,1 mil. osobních aut tedy zhruba o 13,5 milionů více než celá EU. Určitý přehled o výši produkce motorových vozidel nám dává i je jich počet na tisíc obyvatel. V Evropské unii se v roce 2023 vyrobilo 31,9 motorových vozidel na 1 000 obyvatel, tedy prakticky na stejné úrovni jako ve Spojených státech amerických (kde tento ukazatel činil 31,7). Ve srovnání s Japonskem (72,3 vyrobených motorových vozidel na tisíc obyvatel) či Jižní Koreou (82,1) je to méně než polovina. V Číně je to však jen 21,4 vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Tab. 2.1: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2023

Osobní automobily (tis.)

Motorová vozidla celkem (tis.)

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Změna 2023/2022

Změna 2023/2022

Stát

EU

12 504 26 124

+11 % 14 319 +10 % 30 161

+12 % +12 %

31,9 21,4

Čína

30

USA

1 745 7 765 4 784 3 909

+2 % 10 612 +18 % 8 997 +8 % 5 852 +14 % 4 244 +11 % 93 547

+6 %

31,7 72,3

+15 %

Japonsko

+7 %

4,1

Indie

+13 % +10 %

82,1

Jižní Korea

Svět 11,7 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); data obyvatelstvo svět a neunijní státy World Bank V roce 2023 Slovensko dosáhlo produkce 199 motorových vozidel na 1 000 oby vatel, druhé Česko vyrobilo 129 motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Tyto ukazatele reflektují vysokou koncentraci automobilové výroby v obou zemích a řadí je mezi glo bální lídry podle tohoto měřítka. Tento relativní podíl produkce na obyvatele je tak dů ležitým indikátorem významu automobilového průmyslu nejen pro národní ekonomiku těchto států, ale i pro celé evropské hospodářství. Tab. 2.2: Výroba motorových vozidel v EU v roce 2023 68 020

Změna 2023/2022

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Stát

Celkem (tis.)

+18 %

48,6 50,7 22,1

Německo Španělsko

4 109 1 907 1 027 1 398 1 080

+7 % +2 %

Francie Česko

+15 % +10 % +15 % +17 %

129,2 199,0

Slovensko

15,0 16,7 26,9 52,9 28,1 30,2 26,3

Itálie

542 299 513 507 285 243 277 123 102

Polsko

+1 %

Rumunsko Maďarsko

+15 % +17 %

Belgie

-5 %

Portugalsko

+16 % +21 %

Švédsko

6,9

Nizozemsko

-5 %

12,5 28,7

Rakousko Slovinsko

-11 % -59 %

61 30

Finsko 5,4 Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); data obyvatelstvo Eurostat

31

Páteří automobilového průmyslu v EU je výroba osobních automobilů I přesto, že se v roce 2021 ekonomiky členských států začaly zotavovat (hrubý domácí produkt Evropské unie vzrostl o 5,4 %), pokračoval pokles výroby osobních au tomobilů. V tomto roce došlo k meziročnímu propadu výroby o 5,8 %, přičemž celkový objem výroby osobních automobilů dosáhl 10,479 milionů kusů. Tento pokles byl však nerovnoměrný v rámci jednotlivých členských států, což bylo do značné míry ovlivně no různou úrovní přijatých protiepidemických opatření. Až v roce 2022, po několi kaletém poklesu od roku 2017, kdy byla nejvyšší produkce osobních aut v EU ve výši 14,91 mil. kusů, došlo k oživení produkce, kdy výroba osobních automobilů v EU vyká zala meziroční nárůst o 7,4 %, což znamenalo výrobu 11,25 milionů kusů. V roce 2023 růst výroby osobních aut v EU i nadále pokračoval, a to o 11,2 % oproti roku 2022. I tak však s 12 504 307 osobními auty produkce roku 2023 byla jen na zhruba 86 % předcovidového roku 2019. Obr. 2.1: Vývoj produkce osobních automobilů v EU (v mil. ks)

Zdroj: ACEA, OICA; data za EU27

Růst automobilového průmyslu v minulých letech i k vzhledem výše připomenu tým událostem, jako byla hospodářská a pak pandemická krize, vykazoval v jednotlivých členských státech EU různou dynamiku. Například Francie, která po roce 2008 zača la postupně ztrácet svou pozici významné světové automobilové velmoci, v roce 2019 dosáhla pouze přibližně dvou třetin produkce z roku 2007. Tento pokles představoval téměř milion osobních automobilů. Podobně významný propad ve výrobě zaznamena ly Itálie, Belgie, Švédsko a Polsko. Naopak v některých zemích bývalého východního bloku, jako je Slovensko a Česká republika, automobilový průmysl prosperoval. Česká republika se v roce 2019 umístila s produkcí 1,4 milionu motorových vozidel na páté příčce v rámci EU, přičemž v oblasti výroby osobních automobilů dosáhla dokonce čtvrté pozice.

32

Státy Maďarsko a Rumunsko dokázaly úspěšně přilákat automobilové koncer ny díky kvalifikované a relativně levné pracovní síle, stejně jako díky nízké sazbě daně z příjmu právnických osob, a staly se tak významnými hráči v růstu výroby automobilů. Česká republika si i v roce 2023 upevnila pozici třetího největšího výrobce osob ních aut v rámci Evropské unie s počtem 1 398 tisíc osobních aut (meziroční přírůs tek o 15 %). Největším producentem osobních aut v EU je však s velkým odstupem Německo (4 109 tisíc) před Španělskem (1 907 tisíc). Slovensko těsně překonalo Francii a obsadilo čtvrtou příčku mezi největšími producenty automobilů v EU. Slovensko i Česká republika jsou přitom výjimečné svým relativním významem automobilového průmyslu, což se výrazně projevuje při přepočtu produkce na obyvatele. Růst výroby osobních aut v roce 2023 byl především u významnějších producentů osobních aut, naopak pokles zaznamenaly spíše státy, kde výroba osobních aut je „jen“ desítky až nižší stovky tisíc ročně, jako tomu bylo například ve Finsku (meziroční pokles o 59 %) nebo ve Slovinsku (-11 %) či Rakousku a Portugalsku (po -5 %). To ukazuje i na určitou cen tralizaci výroby do několika hlavních států ve výrobě osobních aut v rámci EU. Obr. 2.2: Výroba osobních vozidel (v tisících; a změna oproti roku 2022 v %) ve státech EU a ve Spojeném království v roce 2023

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), vlastní zpracování

33

V uplynulých letech byl v produkci osobních automobilů mezi některými člen skými státy Evropské unie pozorován určitý přesun výrobních kapacit. Tyto změny se odrážejí ve změnách podílů na celkové produkci osobních automobilů v rámci EU. Zatímco některé tradiční automobilové velmoci zaznamenaly spíše stagnaci či pokles v produkci, Slovensku a České republice se podařilo významně rozšířit své výrobní ka pacity a zařadit se mezi přední evropské výrobce. Německo si v roce 2023 udrželo pozici největšího výrobce osobních automobilů v EU s podílem 32,9 % na celkové produkci. Na druhé příčce následovalo Španělsko, které dosáhlo 15% podílu. Česká republika se zařadila na třetí místo s podílem 11,2 % na celkovém objemu vyrobených osobních automobilů. Tyto podíly reflektují nejen míru přizpůsobení výrobních kapacit v jednotlivých státech, ale také jejich úspěšnost v adaptaci na měnící se podmínky a požadavky auto mobilového trhu. Růst produkce ve Slovensku a Česku ukazuje na schopnost těchto zemí přilákat investice a efektivně využít své kapacity ve prospěch domácího automobi lového průmyslu, zatímco stabilní podíl Německa a Španělska potvrzuje jejich dlouho době silnou pozici v rámci evropského automobilového trhu. Obr. 2.3: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech EU (v %)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), jedná se o podíl na celkovém počtu kusů osobních aut

34

Obr. 2.4: Vývoj produkce osobních aut u největších šesti výrobců v EU (v mil. ks)

Zdroj: data European Automobile Manufactures Association 2.1.1 Význam automobilového průmyslu z pohledu HDP v EU

Význam automobilového průmyslu lze hodnotit nejen na základě objemu výro by a exportu motorových vozidel, ale také skrze jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH), vztažené jak k hrubému domácímu produktu (HDP) státu, tak i k hrubé přida né hodnotě zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE C). Do této klasifikace spadá oddíl Výroba motorových vozidel (s výjimkou motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29), který v několika evropských zemích patří mezi klíčové složky zpracovatelského průmyslu. Průměrný podíl HPH automobilového průmyslu na HDP v rámci Evropské unie činil 1,4 % v roce 2022. V některých členských státech byl však tento podíl výrazně vyšší, což svědčí o významném vlivu tohoto odvětví na jejich ekonomiky. Česko se v roce 2022 vrátilo na první pozici s nejvyšším podílem HPH automobilové ho průmyslu (bez započtení vlivu dalších subdodavatelských odvětví) na HDP ve výši 3,6 %. Slovensko, které tomuto žebříčku dominovalo v letech 2020 a 2021, společně s Německem, které je tradičně považované za jednoho z lídrů automobilového průmyslu, dosáhly podílu automobilového průmyslu na HDP v roce 2023 ve výši 3,3%. V případě podílu HPH au tomobilového průmyslu na HPH zpracovatelského průmyslu je průměr EU ve výši 9,1%. Nejvyšší podíl opět vykázaly státy Česko (18,6%), Slovensko (18,0%) a Německo (17,9%). Tyto rozdíly mezi jednotlivými státy odrážejí nejen rozdílnou velikost a strukturu eko nomik, ale také specifické postavení automobilového průmyslu v rámci jejich zpracovatel ských sektorů. Vývoj podílu HPH čistě jen automobilového průmyslu (bez subdodavatelských odvětví) na HDP v členských státech, kteří jsou největšími producenty osobních aut v EU, ukazuje některé zajímavé výkyvy a trendy – pokles v důsledku dozvuku hospo dářské krize v letech 2012 a 2013 a pandemie po roce 2020, snižující se význam Francie v automotive, a naopak rostoucí vliv automobilového průmyslu především na Slovensku a kolísavost vývoje České republiky.

35