SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

5. SROVNÁNÍ EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ REGULACE NA PODPORU ELEKTROMOBILITY Elektromobilitu je možné vnímat ze dvou nosných úhlů pohledu. Tím prvním je fakt, že se jedná o lokálně čistou a globálně relativně čistší technologii dopravy oproti technologii spalovacích motorů, a tím druhým pohledem je to, že se jedná geopolitic ky strategickou oblast technologického rozvoje, dnes cíleně podporovanou globálními hráči – EU, USA a Čínou. Technologie sama není nová, a prvotní impuls v nedávné his torii k úvahám o energeticky úsporných řešeních pro dopravu (včetně elektromobility) byly ropné šoky ze 70. let 20. století. Ty vedly k zavedení prvních regulací směřujících ke snížení celkové spotřeby paliv a vzniku programů pro rozvoj elektromobility, byť ne úspěšných (např. federální program na rozvoj elektrických a hybridních vozidel v USA z roku 1976). Dodnes jsou ve všech sledovaných regionech zavedené spotřební stan dardy nejen z důvodu snižování lokálních (potažmo globálních) emisí, ale i z důvodu snižování dovozní závislosti na ropě. Především Čína jasně akcentuje kroky k potlačení hrozby přílišné dovozní závislosti. Na spotřební standardy navazují politiky sledující lo kální znečištění, tedy emise látek způsobujících smog. V neposlední řadě existují regula ce stanovující limity pro emise skleníkových plynů, v jejichž prosazování hraje vůdčí roli především Evropská unie. V součtu mají ovšem všechny tři vybrané regiony v platnosti desítky regulací s ohledem na dopady dopravy na životní prostředí. Index „přísnosti“ politik v oblasti životního prostředí vydávaný OECD (Kruse et al., 2022) umožňuje vzájemné porovnání, jak jednotlivé státy přistupují k pravidlům lo kálních emisí i emisí skleníkových plynů, a to v rámci všech ekonomických aktivit. Obrázek 5.1 proto sleduje vývoj v čase na úrovni Německa a České republiky za EU, a dále USA a Čínu (index může nabývat hodnot od nuly do šesti). Přestože Německo jako hlavní ekonomický představitel EU ve sledovaném období do roku 2020 zůstalo na nejvyšší úrovni přísnosti environmentálních politik z vybraných států, Čína přede vším po roce 2011 taktéž významně navýšila své standardy. Od roku 2012 zpřísnila především netržní politiky v oblasti životního prostředí (emise pevných částic apod.) a nadále se soustředí na otázku lokálního znečištění měst. Toto načasování koresponduje s navýšením podpor v oblasti elektromobility (Alochet, 2023). Pokud tedy odhlédneme od samotné dopravy, EU, USA, i Čína se za poslední dvě dekády v ochraně životního prostředí spíše navzájem přibližují.

109