SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

byla předzpracována za účelem jejich srozumitelnosti a využití před dalším zpracováním a analýzou. – Proti tomu se Akt o datech nevztahuje na informace získané nebo odvozené z těchto dat, jež jsou výsledkem dodatečných investic do přidělování hodnot nebo poznatků z dat, zejména prostřednictvím komplexních proprietárních algoritmů, včetně algoritmů, které jsou součástí proprietárního softwaru. Taková data by mohla zahrnovat zejména informace získané fúzí senzorů, při níž jsou za pomoci komplexních proprietárních algoritmů získávána nebo odvozována data z více senzorů, a shromážděné v připojeném výrobku, a na které by se mohla vztahovat práva duševního vlastnictví. – Z tohoto vymezení působnosti Aktu o datech lze dovodit, že v ničem neu snadní přístup nezávislého aftermarketu k funkcím a zdrojům vozidla, pro tože upravuje jen přístup k surovým, nezpracovaným datům generovaných chytrými auty, resp. k elementárnímu uspořádání těchto dat dle hlavních kategorií, zdrojů či účelů (snad si lze vypomoci analogií s knihovnou, která zajišťuje jak přístup k informacím obsaženým v knihách, tak i ke katalogu, který tyto knihy třídí podle různých hledisek). Přístup k IT výbavě auta, umožňující např. doplnit originální software výrobce ovládající určitý agre gát ve vozidle, do působnosti Aktu o datech rozhodně nespadá. Druhým zásadním aspektem je modus zpřístupnění dat, který neruší výhodnější postavení originálních výrobců, u nichž se musí všichni zájemci o data více či méně usnadněným způsobem dožadovat jejich zpřístupnění. Akt o datech sice vychází z prin cipiálního požadavku na posílení postavení uživatelů zařízení internetu věcí (v případě aut tedy jejich vlastníků-řidičů) ve vztahu k datům, která jimi užívaná zařízení generují. Současně předpokládá určitý trojstranný vztah mezi držiteli dat (zde tedy výrobci aut), jejich uživateli (vlastníci-řidiči aut) a příjemci dat ( aftermarket zainteresovaný na získání a užití generovaných dat), přičemž důležitá oprávnění dává (na rozdíl od sektorového nařízení 2018/858) nikoli nezávislým poskytovatelům, ale uživatelům. Akt o datech tu díž přednostně upravuje „variantu B2C“ zpřístupnění dat (čl. 3) před jejich „B2B pře nosem“, protože třetí strany (příjemci dat a služby zpracování dat) se k datům dostanou až na základě žádosti uživatele vozu, případně mohou být v postavení agenta jednajícího jménem uživatele (čl. 5), samozřejmě vyjma případů, kdy je jejich nárok na přístup k datům upraven speciálním EU předpisem (tedy nařízením 2018/858 pro OBD infor mace nutné k opravě a údržbě vozu) (čl. 8 Aktu o datech). V každém případě tedy platí, že pokud není povinnost originálního výrobce (dr žitele dat) sdílet data s dalšími aktéry trhu upravena zvláštním předpisem, stává se hy batelem jejich přenosu k nezávislým poskytovatelům vždy uživatel, který musí projevit aktivitu a požádat výrobce, aby se na předání jeho dat dohodl s vybraným subjektem z aftermarketu . Pokud je výrobce uživatelem takto požádán, má za povinnost dle čl. 5 Aktu o datech bez zbytečného odkladu zpřístupnit snadno dostupná data, včetně rele vantních metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat, třetí straně, a to ve stejné kvalitě, jaká je dostupná držiteli dat, snadným a bezpečným způsobem, bez platně pro uživatele. Musí tak učinit v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě

145