SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

(tj. originálních výrobců, nezávislého aftermarketu i vlastníků a řidičů aut), ale nelze pominout, že taková nesvazující, a přesto efektivní regulace musí smířit těžko smiřitel né, a ještě by tak měla učinit za přijatelnou cenu. Ideály bývají drahé, proto je třeba mít na paměti, že nemají-li se všestranně zabezpečená, a přitom externímu přístupu otevřená auta stát cenově nedostupná, nesmí být jejich „dokonalá“ regulace excesivně nákladná (Šmejkal, 2023). Z provedené analýzy je alespoň zřejmé, nač by se pokusy o novou sektorovou re gulaci (ať již v podobě novelizovaného nařízení 2018/858, anebo nové specifické právní úpravy) měly zacílit: Mandatorně otevřít pro nezávislý aftermarket přímý přístup k datům, která nejsou úzce nutná pro opravu a údržby, ale současně nepředstavují hrozbu pro soukromí a bez pečnost uživatelů aut. Jde tedy přednostně o data, která mohou být anonymizována nebo agregována a budou sloužit vývoji nových služeb a technických inovací obecně (včetně např. tréninku umělé inteligence řídící vozy, jejich flotily, provoz ve městech), nikoli služeb individualizovaných dle vytvořeného osobního profilu řidiče. Takto uvol něná data by neměla být primárně v držení originálních výrobců, i když i jejich nezávislá správa (sdílený server pod dohledem nezávislého „důvěrníka“ nebo jiné, ale na podob ných principech pracující řešení) by musela zajistit ochranu jejich duševního a průmys lového vlastnictví. Nalézt způsob, jak u těch dat, která jsou individualizovaná a mohou v případě zneužití představovat ohrožení soukromí a bezpečnosti uživatelů (a budou pro sdí lení vždy vyžadovat jejich aktivní souhlas), dosáhnout toho, aby se k nim důvěry hodný aftermarket dostával včas a za přijatelných podmínek. Totéž by mělo platit i pro přístup nezávislých poskytovatelů k funkcím a zdrojům aut. Uživatel vozu musí vždy souhlasit, pokud chce někdo funkce jeho vozu vylepšit či doplnit, a to i opakovaně v průběhu jejich životnosti. I na tomto poli by však měl být aftermarket přítomen svou nabídkou již při výběru a koupi auta, tj. měl by být schopen oslovovat řidiče současně s prodejcem a originálním výrobcem, aby nebyl v trvalé nevýhodě. K tomu by měl mít dopředu uzavřeny rámcové smlouvy se všemi výrobci aut, které by se pro vůz konkrétní ho vlastníka konkretizovaly a aktivovaly na základě jeho žádosti či souhlasu. Měl by, vzhledem k právě uvedenému, vzniknout a v právním rámci EU fungo vat inkluzivní ekosystém, jehož účastníky by mohli být všichni nezávislí poskytovatelé, kteří o to projeví zájem – aniž by se zařadili do sítě těch „autorizovaných“, či závislých na konkrétní automobilce, avšak vždy podléhající určitým kvalitativně-bezpečnostním požadavkům. Parametry ekosystému by měly být nařízením EU standardizovány nato lik, aby rámcové smlouvy a jejich doplnění a aktivace pro konkrétní případy přístupu k datům, funkcím a zdrojům vozidel nebylo obtížné uzavírat, naplňovat a případně i vymáhat. I zde by pro citlivá data, metadata i informace o softwarovém řešení funkcí vozidel mohl fungovat sdílený server pod dohledem nezávislého „důvěrníka“ a pro pří stup ke zdrojům jednotlivých vozidel telematická platforma palubních aplikací, jejichž prostřednictvím by si uživatel informovaně a zabezpečeně volil, jaké osobní služby chce objednat, jaké nové funkce má jeho vozidlo nabýt a k čemu všemu mají mít jejich po skytovatelé přístup.

147