SLP 12 (2017)

Podle Konechova by v takovém případě těžily z unijního občanství jen ty nejbohatší státy. 372 To je sice pravda, ale je otázkou, zda jsou tyto mimoprávní úvahy dostatečnou oporou pro zmíněný výklad pobytové směrnice. ͺ. Podstata práv unijních občanů Výše zmíněné případy naznačují, že unijní občanství je třeba uchopit na základě a ve světle příslušné judikatury SDEU. Konstrukce finanční solidarity mezi migrující- mi unijními občany a státními příslušníky hostitelského státu patří možná k nejvýraz- nějším závěrům SDEU v oblasti volného pohybu osob. Tato solidarita není chápána jako vyjádření recipročního vztahu mezi státními občany a sociálním státem. Ve světle judikatury má unijní občanství potenciál nahradit tradiční koncepci solidarity, podle níž převážně státní příslušníci hostitelského státu svými příspěvky budovali a budují sociální systém, novou koncepcí solidarity, která bez ohledu na reciprocitu zajišťuje sociální pomoc i těm unijním občanům, kteří k budování systému nepřispěli. Vymezování sociálních nároků migrujících unijních občanů přímo souvisí s koncep- cí unijního občanství jako takového. Ačkoli se SDEU v případě Brey neopíral výslovně o čl. 20 SFEU a čl. 45 LZP EU, jde o výklad základního unijně-občanského práva. Svým řešením SDEU naplnil institut unijního občanství lidskoprávním obsahem. Co se týče spojení unijního občanství a základních práv, SDEU se ovšem nezastavil u pouhého rozšíření práv unijních občanů, ale současně se pokusil i vymezit něco, co bychom ve světle české ústavní doktríny mohli považovat za „tvrdé jádro“ či „materiální ohnisko“ unijního občanství. 373 Komplexní ustanovení čl. 52 LZP EU, které vymezuje rozsah a výklad práv a zásad obsažených v LZP EU (např. ve vztahu k právům a svobo- dám podle Evropské úmluvy o lidských právech a obecným právním zásadám) hovoří ve svém prvním odstavci o respektování „podstaty práv a svobod“, která jsou Listinou uznána. Německá verze LZP EU používá na tomto místě výraz „Wesensgehalt dieser Rechte und Freiheiten“, anglická verze „the essence of those rights and freedoms“. Ve francouzské verzi najdeme formulaci „le contenu essentiel desdit droit et libertés“. Na první pohled se citovaný výraz vztahuje na problém omezování všech práv ob- sažených v LZP EU. Podle čl. 52 odst. 1 LZP EU je totiž při omezování práv třeba respektovat zásady legality, legitimity a proporcionality. Svým obsahem čl. 52 odst. 1 LZP odpovídá úpravě obsažené např. v čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech. Judikatura SDEU však ukazuje, že de- finice podstaty práv může mít klíčový význam nejen z hlediska rozsahu konkrétního práva, ale také pro vymezení unijního občanství jako takového. 372 KONECHOV, D. The essence of EU citizenship emerging from the last ten years of academic debate: beyond the cherry blossoms and the moon? International and Comparative Law Quarterly , 2013, ss. 97-136. 373 Obecně k pojetí materiálního ohniska HOLLÄNDER, P. Materiální ohnisko ústavy a diskrece ústavo- dárce. Právník , 4/2005, ss. 316 – 328; ŠIMÍČEK, V. Materiální ohnisko ústavního pořádku, jeho ochra- na a nález ústavního soudu ve věci M. Melčáka. In: POSPÍŠIL, I., WAGNEROVá, E. (eds). Vladimír Klokočka liber amicorum: in memoriam emeritního soudce Ústavního soudu . Praha, 2009, ss. 217-234.

118

Made with FlippingBook Annual report