SLP 12 (2017)

znívá s terminologií obsaženou v čl. 52 LZP EU. Výmluvný je také výraz „Kernbestand der Rechte“, který byl zvolen pro německý překlad. 377 Podle SDEU je status občana EU předurčen k tomu být základním statusem stát- ních příslušníků členských států. Čl. 20 SFEU proto brání úpravě, která připravuje občany EU „o možnost skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z jejich po- stavení občanů Unie“. Z tohoto důvodu je Belgie jako členský stát povinen legalizovat pobyt občanů třetí země, jejichž děti jsou unijními občany. Kdyby rodiče unijních občanů byli nuceni opustit území EU, bylo by totiž zasaženo do podstaty práv plynou- cích z unijního občanství. Případ Ruiz Zambrano naznačuje, že pojetí unijního občanství je spojeno s jakýmsi jádrem práv, které nesmí být narušeno ani v situacích, které tradičně spadají do rámce národního práva. Proto je také čistě vnitrostátní situace, kdy občan členského státu ni- kdy neopustil území svého domovského státu, podřízena podstatě unijně-občanských práv. 378 Výklad SDEU jde tedy nad původní pojetí volného pohybu unijních občanů. Závěry Z úpravy zakládacích smluv EU a LZP EU je zcela zřejmé, že institut unijního ob- čanství je úzce spjat s koncepcí základních občanských práv. Samotný obsah a rozsah unijně-občanských práv však nebyl v právu EU zcela vyjasněn. Práva unijních občanů se do velké míry prolínají s právy, která v právu EU náleží všem jednotlivcům nebo alespoň určitým kategoriím občanů třetích zemí. Vzhledem k nejasnostem spojeným s rozsahem a obsahem práv unijních občanů hraje významnou roli judikatura SDEU. V této kapitole jsme nastínili dva směry, kte- rými se začalo ubírat dynamické rozšíření unijně-občanských práv. Zaprvé jde o za- jištění přístupu neaktivních unijních občanů k sociálním systémům jiných členských států. Zadruhé lze uvést doktrínu SDEU o tzv. podstatě práv unijních občanů, která může výrazně zasahovat do suverénního prostoru členských států při vymezování sta- tusu nejen migrujících unijních občanů, ale i státních příslušníků dotyčné země. Zmíněné rozšíření koncepce unijně-občanských práv má v praxi velký potenciál a může naplnit institut unijního občanství konkrétním obsahem. Na druhé straně však může aktivistický přístup SDEU, který staví na finanční solidaritě hostitelského člen- ského státu s neaktivními unijními občany, v politické praxi výrazně oslabit pozitivní vztah členských států k pojetí unijního občanství. Občanství EU, které má být zalo- ženo pouze na právech a privilegiích a není doplněno o určité povinnosti vyplývající z myšlenky reciprocity, nakonec postrádá pevný a trvalý základ.

377 V anglickém překladu: „the substance of the rights“. 378 Viz podrobněji TOMKIN, J. Reconciling Integrationist Aspirations with Budgetary Realities. Citizenship and Solidarity in the Union legal Order. In: SILVEIRA, A. (ed.) Citizenship and Solidarity in nthe European Union: from the Charter of Fundamental Rights to the Crisis , Bruxelles, 2013, ss. 45-73.

120

Made with FlippingBook Annual report