SLP 12 (2017)

KAPITOLA ͷͷ. PRÁVO NA OBČANSTVÍ V JUDIKATUŘE EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA RIGHT TO NATIONALITY IN THE CASE‐LAW OF THE EUROPEAN COURT OF HUMAN RIGHTS

Alla Tymofeyeva

Abstrakt Hlavním cílem tohoto příspěvku je určit, zda se stěžovatel na základě Evropské úmluvy o lidských právech může před Evropským soudem pro lidská práva domáhat práva na občanství, které je zakotveno v článku 4 Evropské úmluvy o státním ob- čanství. Za účelem nalezení odpovědi na tuto otázku provádí autorka rozbor judika- tury Evropského soudu pro lidská práva a bývalé Evropské komise pro lidská práva. Dospívá přitom k závěru, že i když oba tyto orgány ve své praxi stanovily, že Evropská úmluva o lidských právech nezaručuje ani právo občanství nabýt ani vzdát se ho, za ur- čitých okolnosti odebrání nebo neudělení státního občanství může vést k porušení ustanovení této mezinárodní smlouvy. Abstract The main purpose of this chapter is to determine whether, under the European Convention on Human Rights, the applicant may claim before the European Court of Human Rights the right to citizenship enshrined in Article 4 of the European Convention on Nationality. In order to respond to this question, the author analyses the case-law of the European Court of Human Rights and the former European Commission for Human Rights. It concludes that although both institutions have established in their practice that the European Convention on Human Rights does not guarantee neither the right to acquire nor to renounce nationality, in certain circumstances the withdrawal or non-granting of citizenship may lead to a violation of the provisions of this international treaty. Klíčová slova ESLP, EÚLP, Evropská úmluva o státním občanství, právo na občanství, judikatura Key words ECtHR, ECHR, European Convention on Nationality, right to nationality, case-law

134