SLP 12 (2017)

(od roku 1995 do 2004) jí zapříčinila vážnou morální újmu, shledal ESLP za neo- podstatněné. 503 S tímto závěrem ESLP nesouhlasil soudce Maruste. Ve svém částečně odlišném stanovisku poznamenal, že kvůli nemožnosti odcestovat do Rakouska byl vztah stěžovatelky s rodinou nepochybně omezený, což mohlo vést k porušení člán- ku 8 EÚLP. Dle názoru soudce tvoří občanství součást identity osoby. Tudíž pokud se článek 8 EÚLP vztahuje na právo na sebeurčení (self-determination), například v otázce sexuální orientace, měl by se nepochybně vztahovat i na právo na sebeurčení ve vztahu k národnosti a občanství. 504 Soudce uznal skutečnost, že EÚLP nezaručuje právo na občanství. Avšak podle něj z obecných zásad svobody výběru a sebeurčení osoby vyplývá to, že by mělo existovat právo požádat o státní občanství a také záporné právo zřeknout se ho. 505 Z hlediska použitelnosti článků 6 a 13 EÚLP na spory týkající se občanství je vý- znamný rozsudek ESLP ve věci Borisov proti Litvě . 506 Pan Borisov, ruské národnosti, bydlel od roku 1962 spolu s rodinou ve Vilniusu v Litvě. I když původně byl povo- láním důstojník sovětské armády, později se dal na podnikání a zapojil se také do vo- lební kampaně Rolandase Paksase. Mimo jiné mu daroval 350 tisíc euro na volební kampaň. V lednu 2003 byl pan Paksas zvolen litevským prezidentem. V dubnu téhož roku udělil prezident Litvy svým výnosem stěžovateli litevské státní občanství. V pro- sinci roku 2003 prohlásil ústavní soud Litvy na návrh parlamentu výnos prezidenta o udělení státního občanství panu Borisovovi za protiústavní. V dubnu roku 2004 byl Rolandas Paksas z funkce prezidenta odvolán za použití procedury impeachmentu. Ve stejném roce bylo stěžovateli odebráno povolení k pobytu v Litvě. Proti tomuto rozhodnutí se neúspěšně odvolával před vnitrostátními soudy, a nakonec se obrátil i na ESLP. V roce 2010 byl mu ovšem pobyt na území Litvy povolen. Před ESLP stě- žovatel namítal porušení článků 6, 8, 13 a 14 EÚLP vzhledem k nejistotě, ve které se nacházel během více než šesti let. Co se týče námitek dle článku 8 EÚLP, Evropský soud pro lidská práva aplikoval ustanovení článku 37 EÚLP, když rozhodl o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů, protože dospěl k závěru, že věc již byla vyřešena. Tvrzení stěžovatele o tom, že řízení před litevským ústavním soudem, týkající se odebrání státního občanství, bylo v rozpo- ru se zásadami spravedlivého procesu ESLP zamítl. Sdělil přitom, že se článek 6 EÚLP nevztahuje na řízení upravující občanství, jelikož takové řízení nezahrnuje rozhodnutí o „občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního ob- vinění“ ve smyslu tohoto ustanovení. 507 Vzhledem k tomu, že EÚLP nezaručuje právo 503 Ibid., § 158. 504 Ibid., Partly Dissenting Opinion of Judge Maruste. 505 Ibid. 506 ESLP, Borisov proti Litvě, stížnost č. 9958/04, rozsudek ze dne 14. června 2011. 507 Ibid., § 116: „With respect to the applicant’s complaints regarding the decision of the Constitutional Court to withdraw his Lithuanian citizenship, the Court recalls that Article 6 § 1 of the Convention does not apply to proceedings regulating a person’s citizenship, as such proceedings do not involve either the “determination of his civil rights and obligations or of any criminal charge against him” within the meaning of that provision.“

144

Made with FlippingBook Annual report