SLP 12 (2017)

Analýze proměn institutu státního občanství je věnována bohatá literatura, 12 tento příspěvek na danou problematiku nahlíží z obecnějšího hlediska systémových přístu- pů k právu. Hlavním tématem je zkoumání vazeb právní regulace na sociální realitu. Tím se zároveň otevírá celá řada právněteoretických otázek, od autonomie práva až ke vztahu práva k jiným normativním systémům. 13 V příspěvku nepůjde ani o detailní analýzu různých přístupů k problematice vztahu normativity a fakticity anebo práv- ního pluralismu, ani o předestření zcela nové teorie. Ambice tohoto pojednání jsou skromnější; ústředním cílem bude naznačit možnosti aplikace systémového přístupu k právu 14 při řešení složitých otázek plynoucích z pluralistických vztahů právních řádů a souvisejícího problému interakce různých normativních systémů. Institut státního občanství je obzvláště vhodný k ilustraci tohoto tématu, neboť samo občanství je předmětem studia nejen práva, nýbrž i politologie, sociologie a ji- ných disciplín. 15 Může být namítáno, 16 že státní občanství je institutem výlučně práv- ním. To je jistě pravda, na druhou stranu však základ tohoto institutu, kterým je vazba člověka ke státu, má celou řadu dalších konotací – od psychologické (vztah loajality a sounáležitosti), sociologické (občané jako sociální skupina příslušníků určitého státu odlišující je od cizinců), politologické (občané jako tvůrci politiky a zdroj legitimity státní moci), ekonomické (občané jako příjemci plnění ze státního rozpočtu, plátci 12 Kromě výše citovaných monografií P. Magnetta, D. Fahrmeira lze dále uvést např: CIPRUT, J. V. (ed.): The Future of Citizenship . Cambridge, Massachusetts, London: MIT Press, 2008. LLANQUE, Marcus: On Constitutional Membership. In: DOBNER, P., LOUGHLIN, M. (eds.): The Twilight of Constitutionalism? Oxford: Oxford University Press, 2012, ss. 162-178. 13 Impulzem k sepsání tohoto příspěvku bylo rovněž velmi povedené zpracování obdobného tématu ve vztahu k otázkám působení výjimečných stavů v právu v již citované monografii Výzkumného cen- tra pro lidská práva: KYSELA, J. Právo jako relativně uzavřený systém a dvojí pojetí výjimečného sta- vu. Předběžné ohledání schmittovského tématu. In: BÍLKOVÁ, V., KYSELA, J., ŠTURMA, P. (eds.): Výjimečné stavy a lidská práva . Praha: Auditorium, 2016, ss. 19-40. 14 Záměrně hovořím o systémových přístupech, nikoliv o systémové teorii práva, která je úzce spojena s dílem jejího zakladatele, německého sociologa a právníka Niklase Luhmanna, a dále autorů rozvíje- jících jeho teorii: například Güntera Teubnera, Richarda Noblese, Gerharda van der Schyffa a dalších. K vývoji koncepce autopoietického práva do poloviny 80. let minulého století viz TEUBNER, G. The Evolution of Autopoietic Law . In: TEUBNER, Günter (ed.): Autopoietic Law. A New Approach to Law and Society. Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1988, ss. 217 – 241. Systémové přístupy zahrnují širší uvažování o právu, část autorů se například orientuje na využití kybernetických metod v právu – viz např. BÜLLENSBACH, A. Systemtheorie im Recht . In: KAUFMANN, A., HASSEMMER, W., NEUMANN, U. (eds.): Einführung in Rechtsphilosophie und Rechtstheorie der Gegenwart . 7. vyd., Heidelberg: C.F.Müller, 2011, s. 13, anebo na právně analytický přístup: SUMMERS, R. S.: Form and Function in a Legal System. A General Study . Cambridge: Cambridge University Press, 2006, zejm. ss. 305-350. Systémovým přístupem rozumím uvažování o právu v kategoriích systémové teorie, což je v protikladu k topickému přístupu orientovanému na řešení konkrétních problémů v právu – viz níže k tomuto odlišování podrobněji. 15 NEUMAN, G. L.: Citizenship . In: TUSHNET, M., GRABER, M., LEVINSON, S. (eds.): The Oxford Handbook of the U.S. Constitution . Oxford: Oxford University Press, 2015, s. 587. 16 Za tuto připomínku děkuji doc. Scheuovi.

15

Made with FlippingBook Annual report