SLP 12 (2017)

tato výslovná negativní podmínka představuje dle názoru tribunálu jedinou překážku týkající se občanství žalobce, kterou úmluva ICSID obsahuje. Dle tribunálu však sku- tečnost, že smluvní strany ICSID neuvedly v úmluvě odkaz na test efektivního občan- ství, vede k závěru, že zkoumání podmínky občanství není tomuto testu podrobeno. Obdobně, dle tribunálu, neponechala prostor pro aplikaci testu efektivního občanství ani dotčená BIT, jež definovala investora jako osobu mající občanství smluvní strany BIT dle jejího aplikovatelného práva. 656 Tribunál pak výslovně v tomto kontextu dovo- dil, že pravidla mezinárodního obyčejového práva rozvinutá v kontextu práva diploma- tické ochrany, neplatí v oblasti mezinárodních arbitráží mezi investorem a státem. 657 Obdobně ve věci Mikula proti Rumunsku se žalovaný stát snažil prokázat, že pan Mikula, naturalizovaný švédský občan, nemá dostatečné úzkou vazbu se Švédskem a z toho důvodu by na něj ochrana dle Švédsko – Rumunské BIT neměla dopadat. 658 Tribunál v dané věci nejdříve dovodil, že obecně v mezinárodním právu existuje spíše neochota k užití testu úzké vazby v případě jediného (tedy ne dvojího) občanství. Opírajíc se značně o rozhodnutím ve věci Siag, opět Tribunál dovodil, že ani úmluva ICISD, ani dotčená BIT nedávají prostor pro aplikaci testu efektivního občanství, neboť tyto mezinárodní smlouvy zakotvují specifický režim, odlišný od práva diplo- matické ochrany a aplikace testu efektivní kontroly by dle tribunálu představovala nelegitimní „přepisování“ těchto smluv. 659 Závěry Tento stručný přehled stěžejních rozhodnutí mezinárodních tribunálů týkajících se otázky občanství fyzických osob ukazuje, že tribunály konzistentně interpretují pod- mínky vzniku a zániku občanství pouze dle vnitrostátního právního řádu toho státu, o jehož občanství se má jednat. Jedná se tedy o poměrně zajímavé situace kdy meziná- rodní instituce v mezinárodních řízeních konaných na základě mezinárodních smluv přímo samy a nezávisle na vnitrostátních institucích aplikují vnitrostátní právo. Z klíčových rozhodnutí v této oblasti je také zřejmé, že tyto tribunály v rámci po- souzení jurisdikce ratione personae dle smluv o ochraně investic a úmluvy ICSID opakovaně odmítly aplikovat test efektivního občanství. Z některých rozhodnutí ( Siag v. Egypt ) by se sice mohlo zdát, že jeden z možných důvodu neužití testu efektivního občanství byla absence dvojího občanství v dané věci, avšak z rozhodnutí v jiných věcech je patrné, že tribunály se k aplikaci daného testu nepřiklonily ani tehdy, když předmětná osoba dvojím občanstvím disponovala (např. Fakes v. Turecko ). Z rozhodovací praxe vyplývá přesvědčení tribunálů o tom, že úmluva ICSID a BIT definující investora zakládají specifický režim, ve kterém již není pro zkoumání úzké- 656 Ibid, Fakes, § 61 a 63. 657 Ibid, Fakes, § 69. 658 Ioan Micula and others and Romania, ICISD case no. ARB/05/20, Decision on Jurisdiction and Admissibility, 24. září 2008, § 49. 659 Ibid, Mikula, § 100 a 101.

193

Made with FlippingBook Annual report