SLP 12 (2017)

vnějšího světa. Právní systém tedy není zcela odtržen od jiných společenských systé- mů – musí na ně reagovat, což je popisováno Luhmannem jako kognitivní otevřenost. Významným rysem Luhmannovy teorie je fakt, že právní systém není u něj systémem abstraktních pravidel, tak jak bývá většinou v právní teorii popisován, nýbrž systé- mem komunikačních aktů, které mají určité právní důsledky. 45 Komunikace přitom není v jeho koncepci pouze sdělováním informací, nýbrž i jejich syntéza a pochope- ní. 46 Komunikace v právu je zdrojem jeho základní funkce, kterou Luhmann spatřuje ve vytváření normativního očekávání (očekávání, že určité chování povede k právem předvídaným následkům). 47 Z kybernetiky si Luhmann vypůjčuje pojem kódování, což představuje základní odli- šující funkci u jednotlivých společenských subsystémů. 48 Tímto kódem v právu je otázka legality nebo ilegality; nesledujeme zde tedy jiná kritéria, jako například efektivitu nebo soulad s morálkou. Právě specifické kódování vytváří z právního systému systém auto- poietický, normativně uzavřený, protože samotná skutečnost anebo projev jiného spole- čenského subsystému nemůže automaticky mít vliv na právo. Právo se mění pouze tak, že samo a způsobem, kterým předvídá, reaguje na proměnu svého okolí. Předtím, než se zaměřím na důsledky tohoto pojetí práva pro řešení konkrétních případů, zmíním jiný přístup systémové teorie, který se zaměřuje na vztahy mezi prvky systému. V právní vědě jsou těmito prvky tradičně pravidla chování různého dru- hu, právní normy anebo abstraktnější principy, případně hodnoty. 49 Německý teore- tik Claus-Wilhelm Canaris popisuje strukturu práva tvořenou principy a hodnotami jako vnitřní systém, k němu by bylo možné doplnit i závěry právní dogmatiky, které DUPUY, J-P. On the Supposed Closure of Normative Systems . In: TEUBNER, G.(ed.): Autopoietic Law. A New Approach to Law and Society. Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1988, s. 19. 45 LUHMANN, N. The Unity of Legal System . In: TEUBNER, G. (ed.): Autopoietic Law. A New Approach to Law and Society. Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1988, s. 19. 46 Ibid., str. 17. 47 Normativní očekávání se tak liší od empirického očekávání, které nám říká, že určité skutečnosti na- stanou, například na základě kauzality. Viz LUHMANN, N. Law as a Social System. Oxford: Oxford University Press, 2004, kapitola 3, ss. 132-172. 48 Viz též MAHLMANN, M.: Rechtsphilosophie und Rechtstheorie . Baden Baden: Nomos, 2010, ss. 200-201. 49 K právním principům viz PAVČNIK, M. Intepretative Importance of Legal Principles for the Understanding of Legal Texts. Archiv für Rechts- und Sozialphilosophie , roč. 101, č. 1, 2015, s. 53 odka- zující zejména na práce Dworkina, Essera, Larenze a Bydlinského. V české literatuře viz např. sborník BOGUSZAK, J. (ed.): Právní principy . Pelhřimov: Vydavatelství 999, 1999 a monografie: KÜHN, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře . Praha: Karolinum, 2002, WINTR, J. Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva. Praha: Karolinum, 2006, TRYZNA, J. Právní principy a právní argumentace: K vlivu právních principů na právní argumen- taci při aplikaci práva . Praha: Auditorium, 2010.

20

Made with FlippingBook Annual report