SLP 12 (2017)

pravidla chování konkretizují, neboť jsou často východisky při jejich tvorbě, 50 anebo ovlivňují jejich aplikaci. 51 Občanství jakožto právní institut vychází z potřeby definování vztahu státu k jed- notlivcům, kteří stát vytvářejí. Právní spory týkající se občanství jsou současně ovliv- ňovány faktory majícími původ mimo právní systém. I v rámci právního systému se v současné době setkáváme s odlišnými modely státního občanství a dokonce s vlivy jiných právních systémů. Z výše uvedených důvodů je podle mého názoru institut občanství dobrým příkladem pro testování Luhmannovy teze o normativní uzavřenosti (resp. autopoietické povaze) práva. ͹. Obtížné případy aplikace pravidel o státním občanství V této části jsem vybral tři případy z aplikační praxe Evropského soudního dvora a Nejvyššího soudu USA. Účelem zvolených případů, přestože se nejedná o typické případy, bude v prvé řadě poukázat na deficit klasických modelů státního občanství, obtížně zapadajících do pluralistického působení několika právních řádů, a dále di- lemat vlivu jiných normativních systémů nebo společenských subsystémů na řešení obtížných případů aplikace práva. V návaznosti na tuto skutečnost se pak v další části pokusím nastínit možnosti systémového přístupu k právu. Volba neklasických případů nemá za cíl provést zobecnění dopadající na veškerou judikaturu týkající se státní- ho občanství. Právě naopak, má se pokusit testovat možnosti systémových přístupů v situacích, kdy soudní řešení vedlo ke kontroverzím. Zvolenému tématu musí být přizpůsoben i způsob zkoumání, který musí jít za rámec pouze právního rozměru případu. Na rozdíl od skutkových shrnutí v rozhodnutí soudu se tak zaměřím rovněž na dostupné informace advokátů stran osvětlující pozadí celého případu a varianty soudního rozhodnutí, s nimiž se v řízení počítalo. První případ se týká role státního občanství v souvislosti s případy imigrace do stá- tů EU. Případ čínské rodiny Chenových je výjimečný tím, že nejde o klasické imigranty, kteří míří do Evropy buď za účelem vyhnout se důsledkům ozbrojeného konfliktu, pří- padně politické persekuci anebo usilují o lepší život v ekonomicky vyspělejších zemích. Rodina Chenova patřila v Číně k velmi bohaté a dobře situované vrstvě, důvodem její emigrace bylo uniknout negativním důsledkům čínské politiky jednoho dítěte. 52 Po poradě s právníky bylo doporučeno vytvořit situaci, v níž by případný spor o opráv- 50 Ve vztahu k pojmům ústavní teorie tuto otázku rozebírá Jan Kysela, když zmiňuje německého autora M. Jestaedta a jeho „ústavu za ústavou“ tvořenou právní dogmatikou – v podrobnostech viz KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou. Úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2015, s. 35. Obdobný fenomén označovaný jako meta-ústava (meta-constitution) používá americký ústavní teoretik Larry Alexander – viz ALEXANDER, L. Constitutionalism . In: GOLDING, M. P., EDMUNDSON, W. (eds.): The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory . Malden: Blackwell Publishing, 2006, s. 250. 51 WINTR, J. Metody a zásady interpretace práva . Praha: Leges, 2013. 52 KOCHENOV, D., LINDEBOOM, J. Breaking Chinese Law – Making European One: The Story of Chen , Or: Two Winners, Two Losers, Two Truths . In: DAVIES, B., NICOLA, F. (eds.): EU Law Stories: Comparative and Contextual Histories of European Jurisprudence. Cambridge: Cambridge University

21

Made with FlippingBook Annual report