SLP 12 (2017)

občanství nebo práva ho změnit. Ústava v čl. 26 (1) používá výraz „nacionalnost“ (nationality), státní příslušnost ve spojení s etnicitou osob. Ústava uvádí, že každý má právo určit a oznámit svou „nacionalnost“. Výraz „nacionalnost“ indikuje individuální přináležitost jednotlivce k národu (nacija) jako ke kulturnímu, jazykovému a historic- kému společenství. 110 Bělorusko ve své legislativě činí rozdíl mezi „občanstvím“ (graždanstvo) a „státní příslušností“ (nacionalnosť). Občanství vyjadřuje právní vazbu mezi státem a jednot- livcem. Příslušnosti (nacionalnosť) je spojována s etnicitou osoby. 111 V Polsku existuje výraz „obywatelstvo“, který pokrývá význam pojmu občanství ve smyslu přináležitosti jednotlivce ke státu i jeho práv a povinností. Slovo „nationali- ty“ se často používá k označení přináležitosti jednotlivce k národní skupině. 112 Ve Slovinsku termín „državljansktvo“ označuje právní status jednotlivce a politic- ké důsledky jeho přináležitosti ke státu, včetně občanských práv a povinnosti. Pojem „državljanstvo“ lze přikládat jako „příslušnost“ i „občanství“. V překladech do anglič- tiny se častěji používá výraz „citizenship“ než „nationality“. Slovinské právo zná i vý- raz „narodnost“, které oznamuje přináležitost k národu jako kulturnímu, etnickému a historickému společenství. Čl. 3 Ústavy Slovinské republiky stanoví, že „Slovinsko je státem všech svých občanů a spočívá na trvalém a nezadatelném právu slovinského národa na sebeurčení.“ Výraz „narodnost“ se používá i ve vztahu k minoritám. 113 V Rumunsku se nová úprava občanství, inspirovala francouzským modelem a ter- minologií. Výrazy občanství a státní příslušnost se používají jako synonyma. Po druhé světové válce výraz „nationalitate“ měl podle sovětského vzoru „označovat institucio- naliaci etnicity“. V současnosti rumunská legislativa používá výraz „nationalite“ vedle pojmu „origine etnica“ (etnický původ). Etnické skupiny jsou označovány většinou jako „minoritati nationale“ (národnostní menšiny). Rumunský zákon o státní přísluš- nosti z r. 1991 se nazývá „Legea cetateniet“. 114 110 Zákon č. 62/2002 o ruském federálním občanství [online]. c2012. Dostupné z: [cit. 2017-05-10]. 111 Zákon č. 136-3 z r. 2002 o běloruském občanství [online]. c2009. Dostupné z: < http://eudo-citi- zenship.eu/admin/?p=file&appl=currentCitizenshipLaws&f=BELA%20Law%20of%20the%20 Republic%20of%20Belarus%20of%201%20August%202002%20%28English%20Version%29%20- %28Consolidated%202006%29.pdf>[cit. 2017-05-10]. 112 Zákon o polském státním občanství [online]. c2013. Dostupné z: [cit. 2017-05-10]. 113 Zákon č. 127/2006, o státním občanství Slovinska [online]. c2009. Dostupné z: [cit. 2017-05-10]. 114 Zákon č. 21/1991, o rumunském státním občanství [online]. c2010. Dostupné z: [cit. 2017-05-10].

39