SLP 12 (2017)

dosahuje 4000, v Polsku a na Slovensku zhruba 1000. 141 Hlavní úsilí, které UNHCR vyvíjí ve vztahu k řešení otázky osob bez státního občanství se zaměřuje na identifikaci případů bezdomovectví, jejich redukci a prevenci, včetně poskytování asistence těmto osobám. Od doby, kdy se UNHCR začalo zabývat touto otázkou dochází ze strany UNHCR k prosazování přijetí dvou zmíněných mezinárodních úmluv členskými stá- ty OSN. Z řady poznatků během svých expertních jednání byly UNHCR vytvořeny Pokyny k záležitostem vztahujícím se např. k definici bezdomovectví, k identifikaci řízení a statusu a statutu osob bez státní příslušnosti na vnitrostátní úrovni. 142 ͹. Vybraná rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva Jak zmíněno shora, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobodách neob- sahuje expresis verbis právo na státní příslušnost. Nicméně, Evropský soud pro lidská práva v některých případech uznal, že absence státního příslušnosti, popř. její zrušení může založit porušení práv jednotlivce např. ve vztahu ochraně soukromého a rodin- ného života ve smyslu čl. 8. Otázkou státní příslušnosti se Evropský soud pro lidská práva zabýval např. Kurić and and other v. Slovenia . 143 Stěžovatelé v této věci namíta- li nemožnost nabýt slovinské státní občanství z důvodu nově vzniklého slovinského státu v roce 1991 a zachovat si statut obyvatel trvale bydlících na slovinském území, přičemž v důsledku toho jim téměř po dobu dvaceti let vznikla újma. Tento rozsudek ze dne 13. července 2010 se týkal bývalých občanů Socialistické federální republiky Jugoslávie, kteří byli vymazáni z registru trvalých rezidentů a stali se tak osobami bez státního občanství, když nedodrželi lhůty k opětovanému zaregistrování během stano- vené doby. Evropský soud pro lidská práva v této věci rozhodl tak, že Slovinsko poru- šilo čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobodách, protože takováto registrační procedura (úřední postup) je libovolná a protizákonná a nejasněna vysvět- lena. Dalším zajímavým případem je např. případ Karrasev and Family v. Finland. 144 V této věci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek dne 12. ledna 1999, v němž uznává právo na soukromý a rodinný život, avšak dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k porušení práva zakotveného v čl. 8. Finské úřady odmítly stěžovatele uznat jeho požadavek na státní občanství Finska, když vycházely z aplikace a výkladu čl. 1 podsekce 1(4) finského zákona o státním občanství. S odkazem na toto ustanovení, pokud je dítě narozeno na území Finska nabývá finského občanství narozením za pod- mínky, jestliže nenabyde státní občanství jiné země. Proto finské úřady dospěly k zá- 141 Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, dostupné z: [online] c2017. Dostupné z: [cit. 2017-07-27]. 142 Refworld, „GUIDELINES ON STATELESSNESS NO. 1: The definition of “Stateless Person” in Article 1(1) of the 1954 Convention relating to the Status of Statelesness Persons “ [online] c2017. Dostupné z: [cit. 2017-07-27]. 143 ESLP, Kurič a další proti Slovinsku , stížnost č. 26828/06, rozsudek ze dne 13. července 2010. 144 ESLP, Karassev a Rodina proti Finsku , stížnost č. 31414/96, rozhodnutí ze dne 12. ledna 1999.

50

Made with FlippingBook Annual report