SLP 12 (2017)

pomínáme 153 – taková osoba bude povolávána ke splnění své branné povinnosti pouze vůči jednomu ze smluvních států. Podotýkám ale, že je to „jen“ evropská úmluva, a tedy pravidlo platné v Evropě a doufám, že nevyvolám nežádoucí emoce, když řeknu, že toto pravidlo bude platit v jen v době míru. Branná povinnost a s ní související vojenská služba a dvojí státní občanství, je jistě problém. Navozuje ale asociace nepřátelství, otevřeného konfliktu, možná až války. Poukáži tedy na problém dvojího občanství v jiné oblasti, byť přímo nesouvisí s bez- pečností státu. Význam státního občanství je vyjádřen i ve sportovních pravidlech pro reprezentaci daného státu. Např. Olympijská charta (v současném znění platná od 8. 7. 2011) má v kapitole 5 (Olympijské hry), oddíl II. (účast na olympijských hrách) bod 41 věnovaný státní příslušnosti závodníků tohoto znění: „1. Každý zá- vodník na olympijských hrách musí být státním příslušníkem země N.O.V. (národ- ního olympijského výboru), který ho přihlašuje. 2Všechny otázky týkající se určení země, kterou může závodník na olympijských hrách reprezentovat, řeší výkonný výbor M.O.V. (mezinárodního olympijského výboru). Bipolité tak mohou teoreticky repre- zentovat oba (všechny („své“ státy, pokud by je nominovaly národní olympijské výbo- ry. Absurdní představa. Ale pokud podle zdravého rozumu bude sportovec – bipolita reprezentovat jen jeden stát, nebude v očích obyvatel druhého státu, jehož je také státním občanem, považován za zrádce? A „hněv lidu“, živený histerií médií, může být mnohdy horší než korektní, předvídaná právní sankce. Ne, nejsem zastáncem dvojího občanství. Závěry Zákon o státním občanství České republiky č. 186/2013 Sb., který vstoupil v účin- nost dne 1. ledna 2014, přinesl několik důležitých změn. Nejdůležitější změnou oproti předchozí právní úpravě je vytvoření podmínek pro možnost existence dvojího nebo vícerého státního občanství. Takový posun je poměrně problematický, protože nepo- chybně povede ke střetu zájmů států, jejichž občanem je bipolita. Odpověď na otázku, zda „Může být dvojí opravdová věrnost?“, je zjevně negativní. Některé státy jsou si toho patrně vědomy , a proto se uzavírají mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího státního občanství. Zajištění bezpečnosti státu, zejména plnění branné povinnosti osobou, je vazáno na státní občanství. Pokud má osoba státní občanství dvou nebo více států, jak bude moci v tomto případě zachovat loajalitu vůči své zemi, pokud by státy, jejichž občanem je, začaly válčit proti sobě? Méně tragickou, ale nikoliv méně obtížnou, je problematika účasti závodníků-bipolitů na olympijských hrách. Lze uvést další příklady, jež prokazu- jí nejednoznačnost postavení bipolitů. Vše výše uvedené svědčí o možných negativních dopadech nové právní úpravy, které je zapotřebí vzít v potaz a předem zohlednit.

153 European Convention on Nationality, ETS No. 166, Strasbourg, 06. 11. 1997.

60

Made with FlippingBook Annual report