SLP 12 (2017)

jsou-li v České republice zaměstnáni českými zaměstnavateli. 156 Bez přímé úhrady ze strany pacienta a v zásadě za shodných podmínek jako českému pojištěnci je dále posky- tována zdravotní péče občanům (pojištěncům) jiného členského státu EU, resp. zemí Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska, Islandu 157 ), a to na základě tzv. koordinačních nařízení 158 (a průkazu evropského pojištěnce – European Health Insurance Card), 159 a občanům třetích zemí, pokud tak stanoví (dvoustranné) mezinárodní smlouvy uza- vřené mezi Českou republikou a třetími zeměmi. 160 Vedle toho platí, že právo na zdravotní péči bez přímé úhrady za určitých okolností svědčí i jiným osobám než občanům ČR, a to nejen na základě veřejného zdravotního pojištění, nýbrž i (v limitovanějším rozsahu) na základě zdravotního pojištění komerč- ního (tzv. cestovní zdravotní pojištění dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech). Jak vyplývá z výše uvedeného, zatímco všichni občané České republiky jsou ze zá- kona účastni na veřejném zdravotním pojištění, cizince pobývající na území České republiky lze v závislosti na tom, jaké mají zdravotní pojištění, rozřadit do několika skupin – cizince s veřejným zdravotním pojištěním, cizince s komerčním zdravotním pojištěním (ať již sjednaným jen za účelem úhrady neodkladné péče, či tzv. komplex- ním zdravotním pojištěním), cizince s cestovním pojištěním a cizince bez zdravotního pojištění. ͸. Veřejné v. komerční zdravotní pojištění v České republice Na rozdíl od mnohých jiných evropských zemí neumožňuje český právní řád po- jištěnci, který je zdravotně pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, aby měl za účelem úhrady zdravotní péče poskytnuté mu na území České republiky 161 sjednáno vedle veřejného zdravotního pojištění ještě i jiné (tj. komerční) zdravotní pojištění. Takové komerční pojištění by kupř. mohlo krýt výdaje, hrazené i v systému veřejné- ho zdravotního pojištění přímo pacientem (typicky stomatologické výkony, doplatky na léky, regulační poplatky ad.), 162 případně by mohlo být navázáno na tzv. nadstan- dardy (ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče, která však z pohledu medicí- 156 Ust. § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. 157 Na základě původního koordinačního nařízení č. 1408/71/ES a jeho prováděcího předpisu. 158 Koordinační nařízení č. 883/2004 a 987/2009, ve znění nařízení č. 465/2012. 159 Český poskytoval zdravotních služeb účtuje náklady na poskytnutou zdravotní péči české zdravotní pojišťovně, jíž si pacient ad hoc zvolí. Následně jsou náklady na péči prostřednictvím Kanceláře zdravot- ního pojištění – pův. Centra mezistátních úhrad – přeúčtovány zahraniční zdravotní pojišťovně, u níž je pacient pojištěn. 160 Např. Černá Hora, Makedonie, Srbsko, Turecko. Poskytnutou péči hradí ministerstvo zdravotnictví. 161 Tím se nemyslí cestovní pojištění do zahraničí (jehož smyslem při vycestování do zemí EU je de facto pokrýt případnou spoluúčast pacienta nad rámec toho, co je v dané zemi EU hrazeno ze zdravotního pojištění na základě koordinačních nařízení), pojištění pro případ úrazu či onemocnění apod. 162 Tak jako kupř. v Německu tzv. soukromé připojištění (Zusatzversicherung).

63