SLP 12 (2017)

spory“, je zastáván i v odborné literatuře. 197 „ Ustanovení § 118 z. m. p. s. o způsobilosti cizince být rozhodcem se tak vztahuje pouze na případy řízení o poměrech s mezinárodním prvkem. V současné době tak existuje mezera v právním řádu České republiky, kdy zcela chybí ustanovení o způsobilosti cizince být rozhodcem ve vnitrostátním sporu, takže cizinec rozhodcem v tuzemském sporu být nesmí. “ 198 Pokud je mi známo, 199 tak před Rozhodčím soudem cizinci jako rozhodci nerozho- dují „čistě vnitrostátní“ spory. Jestliže by strana jmenovala podle § 17 odst. 1 písm. g) Řádu Rozhodčího soudu v žalobě nebo na výzvu tajemníka Rozhodčího soudu roz- hodcem cizince, pak bude vyzvána tajemníkem Rozhodčího soudu podle § 20 odst. 1 Řádu Rozhodčího soudu k odstranění vady – ke jmenování rozhodce – státního obča- na České republiky. Jestliže tato vada by nebyla stranou odstraněna ve stanovené lhůtě, pak rozhodce jmenuje sám předseda Rozhodčího soudu podle ustanovení § 23 odst. 1 Řádu Rozhodčího soudu. Podobné by to bylo i v případě, kdyby stranami jmenovaní rozhodci zvolili předse- dou rozhodčího senátu cizince. Pak opět budou vyzváni tajemníkem Rozhodčího se- nátu k nové volbě předsedy, a jestliže by nevyhověli, bude předseda rozhodčího senátu jmenován podle § 23 odst. 4 Řádu Rozhodčího soudu předsedou Rozhodčího soudu. Za jmenování cizince rozhodcem může být i snaha žalované strany prodlužovat dobu rozhodčího řízení. Taková snaha řízení konané před Rozhodčím soudem může zdržet pouze minimálně. Podstatně složitější by to bylo v rozhodčím řízením ad hoc, kdy nad stranami nestojí žádný „dozor“. Pakliže by žalovaná strana jmenovala rozhodcem cizince, pak by žalují- cí straně nezbylo nic jiného, než podat obecnému soudu návrh na vyloučení takového rozhodce podle § 11 ZRŘ. To však může způsobit výraznou časovou prodlevu v roz- hodčím řízení, navíc je třeba počítat s možným odvoláním proti rozhodnutí obecného soudu o vyloučení rozhodce. V případě, že by „čistě vnitrostátní“ spor přesto rozhodoval jako rozhodce cizinec a vydal pravomocný rozhodčí nález, 200 měla by tato skutečnost nějaké právní následky? Jestliže by strany dobrovolně splnily rozhodčím nálezem stanovené povinnosti, pak by se nic nedělo. Kterákoliv ze stran by však mohla podat k obecnému soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. c) ZRŘ z důvodu, že se rozhodování ve věci zúčastnil rozhodce, který neměl způsobilost být rozhodcem. 197 Např. POLÁČEK, B. Způsobilost cizince být rozhodcem. In. CVRČEK, F., JERMANOVÁ, H. (eds.). Metamorfózy práva ve střední Evropě IV. Žijeme v nejlepším z možných právních světů? Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s. 261 an. 198 MAISNER, M., TRAPL, V. Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 27. 199 Rozhodčí řízení je neveřejné, a proto informace o tom, kdo jako rozhodce rozhoduje konkrétní spor či jaká je jeho státní příslušnost jsou i mě jako rozhodci Rozhodčího soudu nedostupné. 200 Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat nabývá podle § 28 odst. 2 ZRŘ dnem doručení účinku pravo- mocného soudního rozhodnutí.

72