SLP 12 (2017)

spojených s odnímáním občanství. 268 Z našeho hlediska je relevantní úvaha, že takový krok státu může vést k exportu terorismu a k přenesení rizika do zahraničí, kde je kontrola příslušných jedinců mnohem obtížnější, a proto se stávají nebezpečnějšími. 269 Zde se lze myšlenkově vrátit k našim tezím o provázanosti měnícího se obsahu pojmu občanství podle toho, vůči komu či vůči čemu se vymezuje. Staví-li se proti státu jiná kvazipolitická či politickonáboženská entita, schopná oslovit příslušníky různých stá- tů, může být potměšilé spoléhat se na vypuzení nebezpečné osoby ze skupiny vlastních občanů. Druhým hlediskem, které zmiňuje, je faktor zdlouhavých právních sporů spojených s odnětím občanství, resp. s otázkou případné deportace do jiné země (klasicky státu, jehož občanství jedinci zůstává, v případě osob s dvojím občanstvím). 270 Tento faktor také oslabuje „bezpečnostní“ legitimitu odnímání občanství. Poukazuje totiž na to, že jen odnětí občanství samo o sobě k ochraně veřejné bezpečnosti nevede, ale může být přípravným krokem k zamezení fyzické přítomnosti osoby na území státu, což však z právních či politických důvodů nemusí být reálně proveditelné. Tyto pochyby podle našeho neznamenají, že by soudy měly nahrazovat uvážení zá- konodárce, resp. exekutivy, zda je odnětí občanství vhodným nástrojem zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku. Jsou relevantní spíše pro úvahy těchto dvou složek moci, resp. pro širší společenskou debatu nad tématem odnímání občanství. Silnější roli mohou soudy mít zejména v otázce přezkumu procesních záruk proti rozhod- nutím o odnímání občanství, stejně jako v otázce, které kategorie občanů možnosti odnětí podléhají. I tam je ale prostor pro relativní volnou úvahu zákonodárce. Domníváme se, že ačkoliv se odnímání občanství jeví na první pohled jako jasný a v podstatě jednoduchý nástroj postihování neloajality občana, je vidět, že tak jed- noduchým nástrojem rozhodně není, ba naopak. Je tedy legitimní ptát se, jaké jiné alternativy k řešení problému porušení principu loajality státy mají. ͼ. Alternativy řešení problému neloajality Státy ve své praxi uplatňují jak „tvrdý“ přístup, tedy odnětí občanství, tak přístupy měkčí, tedy takové přístupy, které mají potenciál je chránit před porušením či ohrože- ním loajality, ale zároveň nejsou tak zásadním zásahem, jako je odnětí občanství. Státy uplatňují vůči jednotlivcům řadu opatření, které lze kategorizovat jako opat- ření týkající se přímo státního občanství a dále opatření uplatňovaná v rámci trestního práva, správního či občanského práva, která nejsou navázána na fakt, že je určitá oso- 268 ANDERSON, D., Citizenship Removal Resulting in Statelessness (First Report of the Independent Reviewer on the Operation of the Power to Remove Citizenship Obtained by Naturalisation From Persons Who Have No Other Citizenship) , předložená britskému parlamentu na základě § 40B(5) British Nationality Act 1981. Dostupné z: [cit. 2017-06-16].

269 Ibid., s. 12. 270 Ibid., s. 12.

93