SLP 12 (2017)

Mezi další „státoobčanské nástroje“ může patřit omezení vybraných politických práv, jejichž nositelem bývá často právě jen občan státu, kupříkladu volebního prá- va, přístupu k veřejným funkcím, sdružování v politických stranách či práva na vstup na území svého státu. 274 Některá z těchto omezení mohou být také adresována jen vůči dvojím státním občanům, ale např. vynětí občanů s dvojím státním občanstvím z mož- nosti kandidovat do parlamentu bylo shledáno ESLP jako diskriminační (viz výše). 275 Opatření druhého typu, tedy taková, která přímo nesouvisejí se statusem jednot- livce coby občana státu, jsou velmi rozmanitá. Zřetelné represivní (ale i preventivní) opatření je u trestního postihu, kde se může jednat o zavedení nových trestných činů například v souvislosti s terorismem, či v případě spáchání trestných činů spjatých s te- rorismem také nemožnost žádat o dřívější propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, např. po uplynutí poloviny trestu. Obecně lze také uvažovat o zásazích do vybraných práv, jako je svoboda projevu, právo shromažďovací či sdružovací (např. zavírání sva- tostánků), právo pohybu (včetně cestování do zahraničí) 276 a eventuálně třeba i práv v oblasti sociální. Závěry Jaká je naše odpověď na otázku „Odnímání občanství, nebo jeho alternativy?“ Není překvapivé, že odpověď není jednoduchá a určitě záleží na úhlu pohledu. Na EÚSO a dalších relevantních mezinárodněprávních pramenech jsme ukázaly, že mezinárodní právo umožňuje státům k odnímání občanství z důvodu anticipované nebo již projevené neloajality přikročit. Na vybraných evropských státech bylo de- monstrováno, jak přistoupily k problému odnímání občanství z důvodů, které by bylo možné podřadit pod slova EÚSO „dobrovolná služba v cizí armádě; chování závažně poškozující důležité státní zájmy smluvního státu“. Je zřejmé, že státy, i ty v evropském právním prostoru, tuto možnost používají. Je to pro ně minimálně na první pohled jednoduché řešení (po němž zpravidla následuje deportace, pokud již není daná osoba v cizině) a působí na veřejnost jako rozhodné gesto bránící bezpečnost státu. Také je však vidět, že mezinárodní právo stanoví, spolu s vnitrostátními ústavními standardy, 274 Určitým omezením práva na vstup na území státu je např. institut tzv. temporary exclusion orders v brit- ském Counter-Terorrism and Security Act z roku 2015, který umožňuje zabránit i britským občanům podezřelým z účasti na terorismu v zahraničí v návratu do Spojeného království bez toho, aniž by sou- hlasili se spoluprací s policií nebo s účasti na deradikalizačním programu. Jiným opatřením může být zabrání nebo odmítnutí vydání pasu. 275 ESLP, Tănase proti Moldavsku (velký senát), stížnost 7/08, rozsudek ze dne 27. dubna 2010. 276 Otázky spojené s omezením možnosti vstupu či opuštění území se dotýkají i některých práv ukotve- ných v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách. Srov. ESLP, Reiner proti Bulharsku , stížnost č. 46343/99, rozsudek ze dne 23. května 2016. V daném případě byla paní Reinerové omezena možnost opustit Bulharsko z důvodu jejích vysokých dluhů. Evropský soud pro lidská práva shledal po- rušení čl. 2 protokolu č. 4 (svoboda pohybu), stejně jako porušení práva na účinný prostředek nápravy u práva na rodinný a soukromý život ve spojení se svobodou pohybu (čl. 13 ve spojení s čl. 8 a čl. 2 protokolem č. 4).

95

Made with FlippingBook Annual report