PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

Umístěním pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru nesmí dojít k vytváření lokalit s vyšším počtem osob, jimž je tato sociální služba určena, a ke vzniku prostředí odlišného od běžné obecní komunity.“ Pro přesnější pravidla umístění a kapacity služby komunitního charakteru odkazuje zákon na prováděcí právní předpis. Citované ustanovení pouze definuje podmínky pro to, aby mohla být určitá služba označená jako služba komunitního charakteru. Zákon o sociálně-zdravotním pomezí neupravuje žádné požadavky na vytváření takových služeb, ani jejich přednost před velkokapacitními službami. Jedná se tedy zřejmě o ustanovení, jež z hlediska potenci álu svého dopadu zůstalo „na půl cesty“. Služba komunitního charakteru je jasně vy mezena, není ale stanoven žádný požadavek na její zřizování, byť je po právě takových službách stále rostoucí poptávka. 3. Zhodnocení nově přijaté právní úpravy Z výše uvedeného krátkého nástinu hlavních změn, jež přináší zákon o sociálně- -zdravotním pomezí, je patrné, že jde bez pochyby o dlouho očekávaný krok správným směrem. Česká republika v oblasti dlouhodobé péče a sociálně-zdravotního pomezí zů stává mnoho let pozadu za rozvinutými evropskými zeměmi, byť je patrné, že vzhledem k jejímu demografickému vývoji bude poptávka po kvalitní dlouhodobé péči v nejbliž ších letech dramaticky růst. Předností nové právní úpravy je nepochybně skutečnost, že cílí na kombinaci a ko ordinaci sociálních a zdravotních služeb, zohledňuje potřebu dlouhodobé péče a zavádí nové instituty. Jedná se však pouze o první krok potřebné reformy dlouhodobé péče v ČR, který nesmí zůstat osamocen, má-li být český systém sociální ochrany za jednu až dvě dekády reagovat na velký nárůst počtu osob, jež budou bez pochyby v nezanedbatelné míře dlouhodobou péči potřebovat. O tom, že jsme pouze na začátku komplexní reformy dlouhodobé péče, ostatně svědčí i skutečnost, že Evropská komise odmítla Česku do financovat původně plánovanou téměř miliardu korun z Národního plánu obnovy. Kromě toho stojí za zmínku, že na Českou republiku byla v minulém roce právě v souvislosti s neutěšenou situací v oblasti dlouhodobé péče podána kolektivní stíž nost k Evropskému výboru pro sociální práva – orgánu, který monitoruje dodržování Evropské sociální charty. Ve stížnosti č. 245/2025 International Association Autism-Europe proti České Republice 5 stěžovatel – Autism Europe – tvrdí, že Česká Republika nedodržuje Evropskou sociální chartu v několika bodech tím, že neposkytuje lidem s postižením, včetně dospělých i dětí s autismem, intelektuálním postižením a náročným chováním, dostupné a odpovídající 5 Complaint No. 245/2025 International Association Autism-Europe v. Czech Republic . Materiály ke stíž nosti dostupné na https://www.coe.int/en/web/european-social-charter/-/no.-245/2025-autism-europe- -v.-czech-republic.

102