PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

elektronických komunikací. Naopak při jednání prostřednictvím datové schránky takový požadavek stanoven není a platí zde obecné požadavky na (písemnou) formu jednání. Po zaměstnavateli zákoník práce vyžaduje, aby využil uznávaný elektronický pod pis. Naopak po zaměstnanci vyžaduje, aby „ podepsal“ příslušnou „písemnost“. 17 2.2 Písemná forma právních jednání Vraťme se, nicméně, zpět k obecné úpravě písemné formy právních jednání. Podle občanského zákoníku se pro platnost právních jednání v písemné formě vyža dují dva základní atributy: (a) písemnost a (b) podpis jednajícího (viz § 561 odst. 1 OZ). Písemnost vyjadřuje zachycení obsahu (vůle jednajícího) v určité písemné podobě, v textové podobě na listině nebo určitém nosiči, a to i elektronickém (§ 562 odst. 1 OZ) – zjednodušeně řečeno v nějaké formě, která je čitelná pro jednajícího a adresáta (vyjádření písmeny, číslicemi apod.). Není rozhodné, zda jde o text zachycený vlastno ručně či pomocí technických prostředků. Významné je jeho zachycení a zobrazení. 18 Právní předpisy podpis nedefinují. Obvykle se jím rozumí vlastnoruční vyjádření jmé na jednající osoby. 19 Podle Nejvyššího soudu dokonce podpis např. nemusí být ani čitelný. 20 Občanský zákoník uvádí, že podpis lze nahradit mechanickými prostředky (např. podpisovým razítkem) tam, kde je to obvyklé (viz § 561 odst. 1 větu druhou). V pra covněprávních vztazích však předmětném ustanovení není zcela aplikovatelné, protože podle Nejvyššího soudu jej nelze vůbec použít např. pro výpověď. 21 Nejvyšší soud jeho odmítnutí odůvodnil nikoliv tím, že nahrazení podpisu není pro výpověď obvyklé, nýbrž tím, že v daném případě de facto odmítl subsidiaritu občanského zákoníku jako takovou, jelikož uvedl, že na výpovědi vždy musí být vlastnoruční podpis (zástupce) zaměstnavatele. K uvedenému závěru se Petr Šuk staví kriticky a poukazuje na ne zcela přiléhavé odůvodnění rozsudku. 22 Nahrazení podpisu mechanickými prostředky teda rovněž ponechme stranou, přestože určité paralely s elektronickými podpisy se najít dají. Občanský zákoník počítá s tím, že právní jednání může být podepsáno elektro nickým podpisem (§ 561 odst. 1 věta třetí). Občanský zákoník přímo elektronické podpisy nedefinuje, přičemž přímo úpravu přenechává jiným právním předpisům. 17 Viz § 337 odst. 3 část za středníkem ZPr: „písemnost určená zaměstnavateli musí být zaměstnancem podepsána“. 18 BERAN, Vladimír. § 561: Písemná forma. Online. In: PETROV, Jan et al. Občanský zákoník: komen tář. 2. vydání (3. aktualizace). Beckova edice komentované zákony. V Praze: C. H. Beck, 2024. Dostup né z: https://www.beck-online.cz/. [cit. 2025-11-30]. 19 Tamtéž. 20 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2008, sp. zn. 32 Odo 940/2006. 21 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2018, sp. zn. 21 Cdo 682/2018, zveřejněný spolu s di sentním stanoviskem ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek R 29/2020 civ. 22 Tamtéž.

115