PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

Jak uvádí David Navara ve svém kompendiu elektronických podpisů, 37 podmínky nařízení eIDAS jsou stanoveny velmi široce. Například nevylučují, aby si podepisující osoba vytvořila určitý certifikát sama, jde o tzv. self-signed certifikát . Certifikát bude splňovat podmínky podle čl. 26 nařízení eIDAS, ale jeho důvěryhodnost v praxi bude velmi nízká. Podepisující osobě nic nebrání v tom, aby údaje zfalšovala a vydávala se za někoho jiného, a přesto se bude jednat o podpis, který působí důvěryhodně. Vedle toho jsou v praxi vydávány tzv. komerční certifikáty, které vydávají podobně autority jako u kvalifikovaných elektronických podpisů (kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru). Tyto komerční certifikáty jsou však zaměřené na jinou oblast než podepisování, a to např. na zabezpečení serverů 38 nebo bývají používány pro autorizovanou konverzi dokumentů advokáty 39 . Jelikož pro splnění podmínek zaručeného elektronického podpisu nemusí být cer tifikát vydáván nezávislou certifikační autoritou, určitou míru důvěryhodnosti zajišťují pouze zaručené elektronické podpisy založené na certifikátu vydaném právě takovou nezávislou autoritou, tj. na komerčním certifikátu. V praxi se však za komerční certifikáty platí určitá finanční částka, která není výrazně nižší než u kvalifikovaných elektronických podpisů. Pro většinu uživatelů – z pohledu elektronického podepisování – proto nedává smysl si pořizovat komerční certifikát, ale kvalifikovaný certifikát. Z pohledu zákoníku práce zaručený elektronický podpis navíc nesplňuje požadavky na všechna právní jednání. Někteří „velcí“ zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají vysoký počet zaměstnanců, po případě větší společnosti zaměřené na informační technologie, vytváří své vlastní certi fikáty pro své zaměstnance. Vedle primárního účelu, který může představovat přístup do interních systémů, jim tímto způsobem umožňují elektronicky podepisovat do kumenty. Jde však o přístup, který není příliš rozšířený. Z pohledu pracovního práva ani neumožňuje podepisovat veškeré právní jednání, u kterých se vyžaduje uznávaný elektronický podpis. V současné době také funguje služba podepisování přes bankovní identitu, tzv. Bank iD. 40 Ta umožňuje bezplatně využívat zaručený elektronický podpis, který by měl být vytvářen s vysokou úrovní důvěry v tom smyslu, že se podepisující osoba při hlašuje skrze své internetové bankovnictví. Mělo by proto být postaveno takřka najisto, že podepisující osoba se skutečně podepisuje svým jménem a svými údaji. V praxi může podpis přes bankovní identitu představovat velmi zajímavou alter nativu k tradičním elektronickým podpisům, protože je poměrně nepravděpodobné, 37 NAVARA, David. Zaručený elektronický podpis. Online. Kompendium elektronického podpisu. 2021. Dostupné z: https://www.elektronicky-podpis.info/pojmy/zaruceny-elektronicky-podpis.dot. [cit. 2025 11-30]. 38 Viz https://www.postsignum.cz/komercni_certifikaty.html 39 Viz https://www.advokatni-komora.cz/konverze-dokumentuelegalizace 40 https://bankid.cz/lide/podepisujte/

120