PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

ment není podepsaný a nemá právní účinky mzdového výměru. V podstatě jde o totéž, jako by si pořídil fotokopii pracovní smlouvy a tu si odnesl domů. Ta také nebude mít účinky originálního právního jednání. Rozumím, že smyslem je ochrana zaměstnance v tom smyslu, aby měl důkaz o ob sahu mzdového výměru, nicméně pokud nebude mzdový výměr konvertován auto rizovanou konverzí, půjde o pouhou kopii, jejíž důkazní hodnota stran původního právního jednání je poměrně nízká. 5. Soudní praxe V současné době rozhodovací praxe pracovněprávních soudů k problematice elek tronických podpisů chybí. Ojedinělým případem bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022, které se zabývalo vyplacením odstupného v případě dohody o rozvázání pracovního pomě ru e-mailem bez použití zaručeného nebo uznávaného elektronického podpisu. 46 Pro kontext je důležité uvést, že v době, kdy byl spor veden, byly v ustanovení § 334 ZPr mezi „písemnostmi“, na které se vztahovaly přísné podmínky doručování, obecně i písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru. To znamená, že mezi ně patřila i dohoda o rozvázání pracovního poměru, která je v současném znění z působnosti § 334 ZPr vyloučena. Nejvyšší soud se v uvedeném rozhodnutí vyjádřil tak, že „pro úvahu o vzniku (exis tenci) společného (vícestranného) právního jednání je významný pouze úsudek (poznání) o společné vůli (úmyslu) jednajících, nikoliv o ‚ cestě ‘ , která ke shodě jednajících o obsahu právního jednání vedla“ . Druhým dechem však dodává, že ona „cesta“ by byla rozhod ná pro otázku formální platnosti dohody o rozvázání pracovního poměru, kterou však nezkoumal. Zkoumat ji ani nemohl, protože žaloba byla podána na zaplacení částky odstupného, nikoliv na určení neplatnosti dohody podle § 72 ZPr. Posuzování elektro nických podpisů tedy nebylo předmětem uvedeného rozhodnutí. V civilní praxi je rozhodnutí, která se zabývala elektronickými podpisy, z povahy věci celá řada, přičemž praxe je ale roztříštěná se spíše liberálními tendencemi. Civilní soudy se spíše přiklánějí k připuštění prostých elektronických podpisů. Namátkou můžeme zmínit např. uvedený rozsudek Městského soudu 47 , který připustil podpis prostým elektronickým podpisem přes aplikaci DocuSign. Obdobně Krajský soud v Praze, který připustil prostý elektronický podpis v e-mai lu v podobě vepsání jména a příjmení na konec e-mailu. 48 Naproti tomu Vrchní soud

46 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2022, sp. zn. 21 Cdo 2061/2021. 47 Ibid 44. 48 Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. září 2024, č. j. 26 Co 150/2024-72.

123