PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

ho poměru byl fakticky pouze odsunut počátek běhu doby, ke stavu, kdy pro pracovní poměr na dobu určitou, zkušební dobu, výpovědní dobu kolektivní smlouvy, a všech ny další doby v zákoníku práce v délce alespoň jednoho dne, platí ust. § 333 ZPr s výjimkou, jíž je výpovědní doba při vypovězení pracovního poměru. Zda je taková právní úprava systematická a zda je adresátům dobře srozumitelné, pokud dvouměsíční zkušební doba počínající dne 1. března uplyne 30. dubna, kdežto dvouměsíční výpovědní doba u výpovědi z pracovního poměru počínající dne 1. břez na uplyne 1. května, není třeba dále rozvádět. 3. Délka výpovědní doby po flexinovele Druhou podstatnou změnou, kterou s účinností od 1. června 2025 přinesla tzv. flexibilizační novela zákoníku práce, je změna délky výpovědní doby při výpovědi z pra covního poměru, kdy se nově pro výpovědní důvody podle ust. § 52 písm. f) až h) ZPr výpovědní doba zkracuje na jeden měsíc. Pro ostatní případy (výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodů podle ust. § 52 písm. a) až e) ZPr a výpověd z pracovního poměru ze strany zaměstnance), vynecháme-li přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a další výjimky, zůstává délka výpovědní doby na dvou měsících. Připomeňme, že různá délka výpovědní doby není z hlediska pracovněprávních předpisů ve zdejším právním prostředí neznámá; nejedná se o nic neobvyklého ani z hlediska mezinárodního srovnání. 13 Původní znění ust. § 45 odst. 2 prvého zákoníku práce až do 1. ledna 1989 stano vilo délku výpovědní doby v závislosti na věku zaměstnance v rozmezí od jednoho až do tří měsíců. 14 Následně byla výpovědní doba sjednocena na relativně krátkou dobu do 1. února 1991 na dva měsíce, aby byla následně pro výpovědní důvody odpovídající dnes ust. § 52 písm. a) až c) ZPr (dříve ust. § 46 odst. 1 písm. a) až c) prvého zákoníku práce) prodloužena na tři měsíce. Výhrady směřující ke změně právní úpravy délky výpovědní doby, která v rámci flexinovely neoddělitelně souvisí i se změnou ust. § 58 ZPr stanovícího lhůty pro zá nik (jednoho) možného odpovědnostního důsledku vážícího se na porušení pracovní kázně, konkrétně rozvázání pracovního poměru výpovědí anebo okamžitým zrušením pracovního poměru, se tak netýkají změny délky výpovědní doby, nýbrž

13 Příkladmo lze poukázat na ust. § 622 Německého občanského zákoníku, který stanoví výpovědní dobu v rozsahu 1 až 7 měsíců v závislosti na době trvání pracovního poměru. Vedle toho například ust. § 62 Slovenského zákoníku práce (zákon č. 311/2001 Z.z.) rozlišuje mezi dvou a tří měsíční výpovědní dobou v návaznosti na dobu trvání pracovního poměru k zaměstnavateli. 14 Pro zaměstnance do 30 let činila výpovědní doba jeden měsíc, pro zaměstnance mezi 30 a 40 lety se jednalo o dva měsíce a pro zaměstnance od 40 let šlo o tři měsíce.

22