PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

a (v) práva spojená s návratem z rodičovské dovolené. Za nutné ovšem nejprve pova žuji zmínit regulaci obsaženou v ustanovení článku 5 odst. 4 Směrnice 2019/1158, dle kterého mohou členské státy „ právo na rodičovskou dovolenou podmínit splněním Požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru ne delší než 1 rok “. Ad (i) Článek 5 odst. 1 Směrnice 2019/1158 stanoví, že státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně 4 měsíců, kterou může čerpat do doby, než dítě dosáhne určitého věku, který není vyšší než 8 let a který stanoví každý členský stát nebo kolek tivní smlouva. Tento věk se určí tak, aby bylo zajištěno, že každý rodič může skutečně využít své právo na rodičovskou dovolenou na rovnoprávném základě. V odstavci 2 téhož článku téže směrnice je pak ještě stanoveno, že členské státy zajistí, aby 2 měsíce rodičovské dovolené nebylo možno přenést. Ad (ii) Průběh rodičovské dovolené upravuje bod 25. odůvodnění Směrnice 2019/1158 (dříve ustanovení 6 odst. 2 přílohy Směrnice Rady 2010/18/EU) tak, že „ Pro usnadnění návratu do práce po rodičovské dovolené se pracovníci i zaměstnavatelé vyzývají, aby v průběhu rodičovské dovolené udržovali dobrovolné kontakty, a mohou činit jakákoli vhodná opatření vedoucí k opětovnému začlenění na pracovišti. O těchto kontak tech a opatřeních rozhodnou mezi sebou zúčastněné strany s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, kolektivním smlouvám nebo zvyklostem. Pracovníci by měli být infor mováni o procesech postupu v zaměstnání a o volných pracovních místech v podniku a měli by mít možnost se těchto procesů zúčastnit a hlásit se na taková volná pracovní místa. “ Ad (iii) Zákaz diskriminace ve vztahu k rodičovské dovolené je specificky upraven v článku 11 Směrnice 2019/1158, a to tak, že „ Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly méně příznivé zacházení s pracovníky z toho důvodu, že požádali o otcovskou nebo rodičovskou dovolenou nebo je čerpali… “ Ad (iv) Zákaz výpovědi ve vztahu k rodičovské dovolené je upraven v článku 12 Směrnice 2019/1158, a to tak, že článek 12 odst. 1. stanoví, že „ Členské státy při jmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o otcovskou nebo rodičovskou dovolenou nebo je čerpali… “ Zároveň směrnice 2019/1158 členským státům ukládá, aby v případech, že se pracovníci domnívají, že byli propuštěni z důvodu, že požádali o rodičovskou či otcovskou dovolenou nebo ji čerpali, bylo na zaměstnavateli, aby prokázal, že se pro puštění zakládalo na jiných důvodech. Ad (v) Návrat z rodičovské a otcovské dovolené upravuje článek 10 odst. 2. Směrnice 2019/1158 tak, že „ Členské státy zajistí, že po skončení rodičovské a otcovské dovolené mají pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo, nebo na rovnocenné pracov ní místo za podmínek které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pra covních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali. “ V této souvislosti

34