SLP 10 (2016)

AGENTURA FRONTEX A OSTRAHA VNĚJŠÍCH HRANIC EU

Harald Christian Scheu Státní hranice patří k sociálním fenoménům, které nejvíce ovlivňují život každého člověka. To platí nejen ve chvíli, kdy se někdo pokouší o jejich regulérní či neregulérní překročení. Každodenní život se odehrává v rámci politického a ekonomického řádu, který je vymezen státními hranicemi. Není divu, že se komplexním problémem stát- ních hranic dlouhodobě zabývá celá řada vědeckých oborů. Politologie kategorizovala hranice např. podle kritéria jejich propustnosti. 1 Jeden z klasiků politické geografie, John R. V. Prescott, vylíčil již v roce 1987 působivým způsobem evoluci státních a ji- ných politických hranic v celosvětovém měřítku. 2 Populárním námětem se stalo také srovnání různých historických a současných hraničních režimů. 3 V české odborné lite- ratuře je pochopitelně velmi oblíbeným tématem vývoj a status hranic českých zemí, resp. České republiky. 4 Z právního hlediska není sporné, že státní hranice mají pro moderní stát fundamen- tální význam. Současná státověda a mezinárodněprávní doktrína se shodují na tom, že státní území jako jeden ze tří konstitutivních prvků samotné státnosti musí být ohra- ničeno hranicemi. Z toho důvodu je jurisdikce suverénního státu uchopena především teritoriálně. Stabilita mezinárodního systému jakožto řádu založeného na suverénních státech je bytostně závislá na stabilitě státních hranic. Tato zásada se promítá např. do čl. 11 Vídeňské úmluvy o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám z roku 1978, podle něhož se sukcese státu nedotýká hranic stanovených smlouvou či smluvních závazků souvisejících s hraničním režimem. Podle čl. 62 Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969 se žádný stát nemůže dovolávat podstatné změny poměrů jako důvodu pro zánik smlouvy, která stanoví státní hranice. Zájem mezinárodního společenství o stabilitu státních hranic potvrdil opakovaně také Mezinárodní soudní dvůr, např. ve svém rozsudku z roku 1962 ve věci hinduistického chrámu Preah Vihear, ve kterém výslovně konstatoval, že primárním cílem mezinárodních smluv o státních hranicích je dosažení „stability a finality“ . 5 1 SCHMITT-EGNER, P. Handbuch zur europäischen Regionalismusforschung – theoretisch-metho- dische Grundlagen, empirische Erscheinungsformen und strategische Optionen des transnationalen Regionalismus im 21. Jahrhundert.Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2005, 79. 2 PRESCOTT, J.R.V. Political frontiers and boundaries, London: Allen and Unwin, 1987. 3 Srov. BECKER, J., KOMLOSY, A. (eds.) Grenzen weltweit. Zonen, Linien, Mauern im historischen Vergleich. Wien: Promedia und Südwind, 2004. 4 Viz např. JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍĆEK, T. České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia, 2004; SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České repub- liky. Praha: Všehrd, 2005; KADLEC, Č. M. Hry o hranice. Chrást u Poříčan: vlastním nákladem, 2001. 5 Temple of Preah Vihear (Cambodia v Thailand), Merits, Judgment of 15 June 1962 ICJ Rep. 6. Viz na str. 34 rozsudku následující úvahu Soudu: „ In general, when two countries establish a frontier between them, one of the primary objects is to achieve stability and finality. This is impossible if the line so established can, at any moment, and on the basis of a continuously available process, be called into question, and its

49