SLP 10 (2016)

Evropských společenství a Evropské unie, stal se „Schengen“ po Amsterodamské smlou- vě jedním z nejdůležitějších symbolů evropské integrace jako takové. 11 Málokterá poli- tická debata o přínosech Evropské unie se obejde bez odkazů na tzv. otevřené hranice. Hranice mezi státy schengenského prostoru se tedy staly vnitřními hranicemi. V dů- sledku Schengenu se linie bývalé železné opony na mnoha místech znovu změnila v hranice zelené. Logickým doplňkem tohoto procesu bylo výrazné posílení vnějších hranic schengenského prostoru. Tyto vnější hranice vymezují nejen zónu zájmu kon- krétního státu, ale také zájmy celé EU, resp. společenství schengenských států. 12 Tato koncepce se musela nutně promítat také do konkrétní úpravy upevnění vněj- ších hranic EU. Na základě nařízení Rady (ES) 2007/2004 vznikla Evropská agentu- ra pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU. Název „FRONTEX“ se sice v textu nařízení neobjevuje, ale stal se obecně používanou zkrat- kou, která se odvozuje z francouzského výrazu „ frontières extérieures “. 13 Cílem tohoto příspěvku je stručně vymezit postavení FRONTEXu v rámci migrač- ní politiky EU a nastínit lidskoprávní problémy, které jsou s činností agentury spojeny. Lze zřízení FRONTEXu považovat za logickou tečku za vývojem společné migrační politiky? Je FRONTEX symbolem budoucí migrační politiky EU, která bude částečně suspendovat úpravu základních práv? Příspěvky lidskoprávních aktivistů, ale i odbor- níků na migrační právo naznačují, že je agentura FRONTEX spojena s prostorem bez práva či bezpráví v okolí plotů, zdí a jiných nepřekonatelných bariér na vnějších hranicích EU. ͷ. Hraniční režimy v právu EU Problematika střežení vnějších hranic je neodmyslitelnou součástí migrační poli- tiky EU a jejích jednotlivých členských států. Primární právo EU proto na řadě míst odkazuje na vnitřní a vnější hranice. V programové rovině zmiňuje čl. 3 odst. 2 SEU poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic jako jeden z cílů EU. V této souvislosti hovoří citované ustanovení také o vhodných opatřeních týkajících se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti. Podle čl. 21 odst. 1 písm. c) dbá EU na mezinárodním poli o zachování míru, předcházení konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s princi- 11 Srov. ŠLOSARČÍK, I. Schengenský systém: Pragmatické řešení unijního problému se symbolickou při- danou hodnotou. In: SCHEU, H. C., ČÁSTEK, M. (ed.) Aktuální otázky migrační politiky Evropské unie. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 57-65. 12 Vzhledem k tomu, že nejsou do „Schengenu“ plně zapojeny některé členské státy (Velká Británie, Irsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Kypr) a současně jsou do schengenské úpravy plně začleněny některé nečlenské státy EU (Norsko, Island, Švýcarsko), není technicky vzato korektní používat vnější hranice schengenského systému a vnější hranice EU jako synonyma. Pro lepší přehlednost a s tímto stručným vysvětlením tak však v této studii činíme. Je totiž třeba dodat, že se na ostraze vnějších hranic schengenského prostoru podílejí všechny členské státy EU a dále také Norsko, Island a Švýcarsko. 13 Plný název agentury zní ve francouzštině «Agence européenne pour la gestion de la coopération opération- nelle aux frontières extérieures ».

52