SLP 10 (2016)

py obsaženými v Chartě OSN a dokumentech OBSE, přičemž ustanovení odkazuje výslovně na principy týkající se vnějších hranic. Konkrétnější úprava je obsažená ve Smlouvě o fungování EU. Podle čl. 67 odst. 2 SFEU zajišťuje EU odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích a rozvíjí společnou politiku v oblasti ochrany vnějších hranic. Tato politika má být založená na solidaritě mezi členskými státy a má být spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí. Další zpřesnění obsahuje kapitola o politikách týkajících se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví v čl. 77 až 80 SFEU. Podle čl. 77 odst. 1 SFEU rozvíjí EU politiku mimo jiné s cílem zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic a má postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic. Čl. 77 odst. 2 SFEU zmocňuje Evropský parlament a Radu (v rámci řádného legislativního proce- su) k přijímání opatření týkajících se kontrol osob na vnějších hranicích, vydávání víz a krátkodobých povolení k pobytu a postupného zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic. Pro jistotu potvrzuje čl. 77 odst. 4 samozřejmost, že akty EU nejsou dotčeny pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých státních hranic podle mezinárodního práva. Pro úplnost lze uvést ještě protokol č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce EU, který se o režimech na vnitřních a vnějších hranicích EU zmiňuje v pre- ambuli, a protokol č. 33 o vnějších vztazích členských států, pokud jde o překračování vnějších hranic. Podle protokolu č. 23 mohou členské státy nad rámec výše citovaného ustanovení čl. 77 odst. 2 SFEU nadále uzavírat s třetími zeměmi mezinárodní smlou- vy o účinných kontrolách na vnějších hranicích. Takové smlouvy mají být v souladu s právem EU a příslušnými mezinárodními dohodami. V návaznosti na komplexní souvislost mezi kontrolou vnějších hranic, azylovou a migrační politikou EU se úprava hraničních režimů týká jak legálních, tak i nelegál- ních forem překračování hranic. V praxi však převažují společná opatření EU v boji proti nelegální migraci. Lze zmínit např. úpravu vydávání jednotných schengenských víz, navracení osob, které hranice překročily nelegálně, stanovení povinností dopravců, opatření proti obchodu s lidmi a převaděčství, uzavírání readmisních dohod s třetími zeměmi či tzv. dublinský systém upravující příslušnost členských států k posouzení žádostí o azyl. Analýza této rozsáhlé právní regulace zdaleka přesahuje rámec tohoto příspěvku. 14 Střežení vnějších hranic a aktivity FRONTEXu je však třeba vnímat v tomto širším kontextu migrační politiky EU. Přitom se v praxi ukazuje zajímavý trend. Hranice se upevňují nejen pomocí budování fyzických bariér a aplikace nejnovějších technických vymožeností přímo na místě, ale těžiště kontroly hranic se posouvá daleko od samotné hraniční linie do vnitrozemí cizích států a aktéry kontroly se stávají konzulární orgány

14 K boji proti nelegální migraci podrobněji SCHEU, H. C. Boj Evropské unie proti nelegální migraci. In: Správní právo, 2008, 4-5, 193-222. Viz také SCHEU, H. C. Právní postavení přistěhovalců v meziná- rodním a evropském právu. In: Správní právo, 2009, 3, 129-163.

53