SLP 10 (2016)

upravilo zřízení pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT), a to na žádost členské- ho státu, který čelí naléhavé a mimořádné situaci související s přílivem velkého počtu migrantů usilujících o nelegální překročení hranic. 28 O vyslání pohraničních jednotek rychlé reakce rozhoduje FRONTEX. Nejvýraznější změna obsažená v nové úpravě se týkala zavedení operativních pravomocí příslušníků jednotek RABIT. Vyslaní pří- slušníci jednotek RABIT jsou totiž způsobilí vykonávat pravomoci týkající se hranič- ní kontroly a ostrahy hranic, byť pod podmínkou dodržování předpisů hostitelského členského státu a pod velením a za přítomnosti pohraničníka hostitelského členského státu. Na znění další novelizace v podobě nařízení 1168/2011 29 se výrazně podílel Evropský parlament, který prosadil odkaz na komplexní lidskoprávní strategii. O roli FRONTEXu se zmínil také Stockholmský program z roku 2009, který ur- čil pětiletou migrační agendu EU v období od roku 2010 do roku 2014. 30 Evropská rada zde zdůraznila, že v otázce přijímání migrantů na vnějších hranicích EU mají být koordinovány činnosti FRONTEXu a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Evropská rada výslovně vyzvala k dalšímu rozvoji integrované správy hranic, včetně posílení úlohy agentury FRONTEX s cílem zvýšit její kapacitu pro účinnější reakce na měnící se migrační toky. V kapitole o integrované správě vněj- ších hranic 31 Evropská rada také zmínila budování Evropského systému ostrahy hra- nic (EUROSUR) na jižních a východních hranicích s cílem uvést do provozu systém využívající moderní technologie a podporující členské státy a se záměrem prosazovat „interoperabilitu“ a jednotné normy pro ostrahu hranic. Podle Evropské rady mělo být zajištěno, aby mezi členskými státy a agenturou FRONTEX probíhala nezbytná spolupráce za účelem okamžitého sdílení údajů ohledně ostrahy hranic. ͹. Postavení FRONTEXu FRONTEX má status agentury EU. Agentury EU získávají v průběhu posledních cca 20 let stále větší význam. Primární právo EU však dodnes neupravuje systema- tický přístup ve vztahu ke zřizování a fungování agentur. Ani na úrovni sekundární- ho práva se dosud nepodařilo přijmout jednotný právní rámec pro všechny agentury EU. Evropská komise sice v roce 2005 předložila návrh meziinstitucionální doho- dy Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o operačním rámci evropských regulačních agentur, 32 tento návrh však nikdy nebyl přijat. Agentury EU proto sice na jedné straně sdílí řadu společných znaků, jako jsou např. jejich právní subjektivita, 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004. 29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se mění na- řízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. 30 Úř. věst. 2010 C 115, 1-38. 31 Viz kapitolu 5.1 Stockholmského programu. 32 COM(2005)59 final.

57

Made with