Tescoma magazín 03/2014

rozhovor

Pražský Bugsy’s Bar je ikonou české barové scény a jméno Václav Vojíř , který je jeho zakladatelem a majitelem, znamená totéž ve světě barmanů. text: Radana Vítková | foto: Pavel Vítek V místě, kde sedíme zabořeni do kožených křesel u rohového stolu, panoval před dvaceti lety čilý stavební ruch. A bylo to dost bláznivé dobrodruž- ství. Sen dvou kamarádů, rozhodnutých pořádně to odbrzdit a vrátit Prahu mezi metropole, v nichž to žije. „Byli jsme mladí kluci, chtěli jsme pracovat za barem a rozhodli jsme se, že naučíme Pražany pít koktejly. Kdy- bychom věděli, že je vlastně pít nechtějí, těžko říct, zda by- chom do toho tehdy vůbec šli,“ vzpomíná na rozjezd Bugsy’s Baru majitel Václav Vojíř. Se společníkem Zdeň- kem Šulcem jej otevřeli na jaře 1995. Pár měsíců poté se stal z baru doslova pražský fenomén a vzápětí vstoupil do nejlepší společnosti, když se ocitl v prestižní ročence Newsweeku The World’s Best Bars. Pražskému piano baru amerického střihu, pojmenovaném po slavném mafiánovi, se to povedlo jako jedinému ze střední a východní Evropy. Ne, to zatím ne (smích). Ale já řeknu ne, a ono to přijde. Takhle jsem jednou odpovídal, že jsme tu zatím neměli záchranku a druhý den nám tu jedna dívka zkolabovala. Tak doufám, že sem zítra nevtrhne někdo, kdo by si to tu pletl s Divokým západem. Napadlo by vás, když jste začínali, že tu jednou budete rekapitulovat dvacet let v Bugsy’s Baru? A že ten podnik udělá takovou díru do světa? Bylo mi čtyřiadvacet, když jsme otevírali, a byli jsme děsně mladí a naivní. Ale byli jsme si vědomi toho, že podniky podobného druhu mají jepičí život. Jede pár let, pak skončí. Netušil jsem, že ještě za dvacet let bude ten podnik pořád jedna z nejdůležitějších věcí v mém životě. Vlastně... (smích) ... no teď mi to došlo, že jsem z toho vlastně hrozně překvapenej. Z čeho? Že Bugsy’s Bar pořád běží? Na tomhle baru je krásný, že nejsou výjimkou večery, kdy je polovina stolů obsazena hosty, kteří chodí od za- čátku. Když jsem tu s dlouhými vlasy a s culíkem blbnul za barem, tak seděli u stolu. Společně jsme poznávali ně- které drinky, objevovali nové chutě. Pak se cesty rozděli- ly, oni se ženili, stěhovali, byli úspěšní, krachovali, ale na ten drink vždycky přišli sem. A dneska jsou tu zas. To je úžasný. Mafián Bugsy skončil s kulkou v srdci. Střílelo se tu někdy?

Život jako koktejl

Václav Vojíř Zakladatel a majitel legendárního pražského Bugsy’s Baru, který vytvo- řil v podzemí rohového domu v Pařížské ulici. Nyní jej vede dvacátým rokem. Jeho nejoblíbenější drink je Negroni, dodnes nedoceněný, byť je na světě už desítky let. Skvělý pro český jazyk, protože je silný, hořký, krátký. Obsahuje gin, campari a červený vermut, má vyváženou hořkosladkou chuť a přitommá sílu. Nic holčičího, je pro statný kluky, kteří něco vydrží. Ale má kouzlo, vůni, barvu, chuť... To je pan drink, který čeká na své objevení.

14 | Tescoma magazín