Tescoma magazín 03/2014

rozhovor

Na pivu jsem vyrostla, ale mnohem raději si dám víno. To miluju! V létě si dám bílé, v zimě červené a příjemné je prosecco.

betské taštičky momo. V Dillí jsem se bála, tak jsem z hygienických důvodů zase zůstala raději na suché rýži, sušenkách a banánech, naštěstí jsem měla slivovici. A ve škole v té vesnici v ho- rách bylo každý den to samé. Ráno placka nebo toasty, vajíčka a džem, co neviděl ovoce. K obě- du pak rýže, omáčka s čočkou nebo fazolemi, salát a brambory. A zas – rýže, brambory. A to bylo pořád. Samé sacharidy. Ale já měla takový hlad, že jsem si dávala dvakrát. Kdybych takhle jedla doma, děsně přiberu, ale tam nic. Jak jste se vlastně dostala k racionální výživě? Moje první láska, kluk, se kterým jsem chodila, se zabýval cvičením a zdravou stravou. Navíc se mu líbily fitnessky. Ne hubené modelky, ani namakané kulturistky, ale fitnessky s vypraco- vanou ženskou postavou. A já jsem si přála vy- padat jako ony... A pak se můj jídelníček roz- hodně změnil praktikováním jógy. Takže jak se běžně stravujete? No rýže a brambory... (smích). Občas kuskus. Ale jím normálně. Když jsem sama, tak si dě- lám lehká jídla, tuňáka se zeleninou, polévky miluju. Nakoupím si zeleninu a pak z toho něco uvařím. Naučila jsem se dýňovou polévku, řepu, pórek. K tomu musím mít olivy, dobrý olej, semínka včetně konopného, musím mít sýr, parmazán, smetanu a sušená rajčata. A z toho vždycky něco uklohním. Maso vařím spíš manželovi, to taky umím. Sofinka miluje řízek, muž smažený sýr. Dělám i omáčky, umím třeba moc dobrou rajskou. A k snídani miluju celozrnný rohlík a žervé. To mám skoro každý den. Taky mi zachutnala pohanka, té sním celý hrnec. Pečete? Hlavně chleba. Bez pekárny, normálně v trou- bě, dávám tam rozmarýn, často olivy a je výteč- ný. To jsem se inspirovala u Paula. A mám na to od Tescomy moc prima podložku. Vlast- ně ještě používám mixér a mamince jsem kou- pila zabarvovací varnou konvici. Ale raději va- řím, než peču. A vůbec nejraději cvičím. Nenapadlo vás učit jógu i profesně? Zatím nechci, i když mi to už jogín v Ladakhu doporučoval. Kdybych učila, tak si to sama ne- užiju a navíc bych tomu musela věnovat dvoj- násobek času, což si v současné době nemůžu dovolit. Ale uvidím. Moje povolání je nejisté, jsem odkázaná na to, kdo mne osloví, takže ve-

sluha mé kolegyně, která je vedla ve sportov- ním duchu, ale je pravda, že jsme měly přirozenou autoritu. Takže to byla velká satis- fakce. Taky jsem vždycky po hodinách snědla dva talíře jídla. V horách vytráví... Vyhovovalo mi, že škola je umístěná v horách. Jsem spíš ranní ptáče, ráno jsem vstala v šest a každý den jsem si vyšla ven. Postupně výš a výš, až jsem byla opravdu už hodně vysoko, na patnáct minut jsem si sedla tam, kam jsem vylezla, a srovnávala myšlenky. A to se mi líbi- lo. Nikde nikdo nebyl, vycházelo slunce… Bavi- lo by mě mít za barákem takový kopec, abych si každý den mohla všechno urovnat v hlavě. Byly to pro mě takové motivační chvilky. Na čem teď vlastně pracujete? Točím reklamu, natáčím dva seriály, zase začí- ná Ordinace, křtím knížku Dalajlámova kočka a chtěla jsem ještě odjet na chvíli do Liberce, chodit po Jizerkách. Mám tam vlastně takovou svoji druhou rodinu a taky je tam za barákem ten kopec. Takže hned můžu vyběhnout nahoru. A hlavně je to lesem, což je výhoda, protože Ladak je celý ka- menný. Když jsme naopak jeli přes Kašmír, byla to asi nejkrásnější příroda, jakou jsem kdy viděla. Dokonce jsem tam zahlédla, jak se pa- sou divocí koně. Bohužel jsou tam všude vojáci, ale příroda je úžasná. To ne, ale jako máma jsem vlastně neustále hlí- dala, aby dceři nebylo špatně. Nebo když jsme jeli právě přes Kašmír, tak to bylo hodně napí- navé. Tři kilometry spád, dole napadané vraky, prašná cesta, staré auto, osm pasažérů a řidič muslim o ramadánu, který se ani nenapil. To jsem měla strach. Užívala jsem si to, ale pořád jsem to zároveň jistila svou energií, aby bylo všechno v pořádku. Říkala jste, že jste si v horách jídlo i přidávala. Sama se zabýváte zdravou výživou. Jak vám tedy chutnalo? V Lehu bylo všechno. Výborné freše z limet, melounů, cokoli, nač jste si vzpomněla včetně evropské kuchyně. Ochutnala jsem i jejich ti- Vy jste byla v Liberci v prvním angažmá, stále tam vystupujete, vazby přetrvávají? Ale hory dají zabrat. Vy jste díky jogínské prů- pravě asi kondici řešit nemusela, že?

56 | Tescoma magazín