SLP 05 (2013)

teze o psychosociální determinaci lidských práv, 28 případně o pohledu na přirozené právo prizmatem právní sociologie 29 – přirozené právo je popisováno tak, že odpovídá dosaženému stupni vývoje určité kultury. 30 Na tomto místě je vhodné ilustrovat tezi o legitimizaci mezinárodního práva pro střednictvím lidských práv na několika příkladech, přičemž dále se zaměřím na jeden z důsledků růstu role lidských práv v mezinárodním právu. Konkrétně půjde o situ ace, kdy lidská práva garantovaná mezinárodními dokumenty působí jako hodnotící měřítko individuálních či normativních právních aktů přijímaných vnitrostátními orgány jednotlivých států. Proměny sankčních opatření proti jednotlivcům prováděné na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN Prvním příkladem je změna právní úpravy přijaté v rámci OSN týkající se kontroly rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jež uvalují sankce na jednotlivce, kteří podporují te rorismus. Sankční mechanismy OSN vůči státům existovaly již za doby studené války, byť se uplatňovaly v relativně malé míře (jedinými příklady z té doby byly sankce proti Rhodesii v roce 1966 a proti Jihoafrické republice v roce 1977). 31 Po zkušenostech s negativními důsledky sankcí vůči Jugoslávii, Haiti a Iráku na počátku 90. let minulé ho století, plynoucí z ekonomické izolace těchto zemí a s tím spojených nepříznivých dopadů na civilní obyvatelstvo, byl celý systém kritizován, a to dokonce i ze strany sa motných představitelů OSN. Sankční mechanismus se následně přeměnil do podoby tzv. cílených sankcí ( targeted sanctions ), případně eufemisticky „inteligentních sankcí“ – smart sanctions , uplatňovaných ve větším rozsahu po 11. září 2001 vůči osobám, o nichž existovalo důvodné podezření z napojení na teroristickou organizaci. 32 Nový typ sankcí tedy již neměl negativní dopady na široké obyvatelstvo určitých států, cílil totiž pouze na konkrétní osoby, jimž bylo omezeno cestování do zahraničí a zajišťován majetek. 33 Opatření Rady bezpečnosti vůči jednotlivcům podezřelým z napojení na teroristic ké skupiny jsou v posledních několika letech velmi diskutovány, a to jak v Evropě, tak i dalších státech světa, 34 které poměřují implementační opatření rezolucí Rady bezpeč nosti OSN vlastními lidskoprávními standardy. 28 BÁRÁNY, E.: Pojmy dobrého práva . Bratislava: Eurokodex, 2007, str. 60-61. 29 PŘIBÁŇ, J.: Lesk a bída právního pozitivismu…, str. 32. 30 GERLOCH, A.: Teorie práva …, str. 24. 31 FARRALL, J. M.: United Nations Sanctions and the Rule of Law . Cambridge: Cambridge University Press, 2007, str. 3.

32 KRISCH, N.: Beyond Constitutionalism …, str. 155. 33 FARRALL, J. M.: United Nations Sanctions …, str. 219.

34 Známé je například rozhodnutí Federálního soudu Kanady ze dne 4. června 2009 v případu Abousfian Abdelrazik proti Ministerstvu zahraničních věcí Kanady , 2009 FC 580, v němž přirovnal kanadský federál ní soudce postavení osoby, vůči níž je uplatňována sankce, k situaci Josefa K. v Kafkově Procesu: „ který se

12