SLP 05 (2013)

model neměl být nahrazen modelem soudním, tedy, že by soutěžní orgány působily jako vyšetřovatelé a žalobci, ale rozhodoval by od počátku nezávislý soud. Popřípadě, pokud by měl stávající systém zůstat zachován, jakým způsobem se má ošetřit soudní přezkum rozhodnutí soutěžních orgánů, aby byla zajištěna efektivní soudní ochrana stíhaných subjektů. Jde o to, že vnitrostátní soutěžní orgány, u nás Úřad pro ochranu hospodářské sou těže a na úrovni EU Komise, v sobě kumulují vyšetřovací, obžalovací a rozhodovací pravomoc. Jako ukázku si uveďme příklad řízení před Komisí. Právní úprava řízení ve věci porušení zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž (čl. 101 Smlouvy o fungování EU, dále jen SFEU) a zákazu zneužití dominantního postavení (čl. 102 SFEU) je vedle úpravy v SFEU obsažena především v nařízení Rady č. 1/2003 a naří zení Komise č. 773/2004. V rámci Komise provádí vlastní vyšetřování potenciálního protisoutěžního deliktu zaměstnanci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž jednající pod dohledem komisaře pro soutěž. Ještě před tím, než Komise přijme rozhodnutí o porušení soutěž ních pravidel a o uložení pokuty, zasílá podnikům, které jsou z tohoto hlediska vyšet řovány, tzv. sdělení výhrad ( statement of objections ). Podniky mají možnost na výhrady reagovat, a to jak písemně, tak na ústním jednání za účasti příslušných zaměstnanců generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, popřípadě dalších osob z aparátu Komise, a úředníků soutěžních orgánů členských států. Ani komisař pro hospodářskou soutěž, ani jiný člen Komise se ústního jednání neúčastní. Ústnímu jednání předsedá tzv. úředník pro slyšení ( hearing officer ). Ten není členem generálního ředitelství a jeho úkolem je, mimojiné, dohlížet na dodržování procesních práv stran řízení. Přímo od povídá komisaři pro hospodářskou soutěž. Samotné rozhodnutí Komise, přijímané na návrh komisaře pro hospodářskou soutěž po konzultaci ze strany Právní služby Komise (případně dalších útvarů) a tzv. Poradního výboru sestávajícího ze zástupců soutěžních orgánů členských států, připravují zaměstnanci generálního sekretářství pro soutěž, kteří se účastnili vyšetřování a připravovali už sdělení výhrad. 18 Z tohoto stručného shrnutí je patrné spojení vyšetřovací, obžalovací a rozhodovací úlohy v řízení před Komisí v rámci jednoho orgánu. Jak se praví v jedné z hlavních učebnic soutěžního práva: „[v] soutěžních věcech hraje Komise roli zákonodárce, policisty, vyšetřovatele, žalobce, soudce i poroty .“ 19 Tato kumulace obnáší vedle výhod i řadu pro blémů. Na straně výhod je určitě možnost sdílení a využití různé expertizy a nabytých zkušeností v rámci jednoho úřadu a možnost efektivnějšího a rychlejšího postupu. Na druhou stranu lze ale v obecné rovině namítat porušení principu dělby moci z jed noho jeho hlediska, a sice jeho funkce minimalizovat riziko zneužití moci. V konkrét 18 Viz např. Wils, W.P.J., The Increased Level of EU Antitrust Fines, Judicial Review, and the European Convention on Human Rights , (2010) World Competition 33(1), dostupné na http://ssrn.com/auth or=456087, str. 4 an. 19 Jones, A., Sufrin, B., EC Competition Law, Text, Cases and Materials , 2nd ed., Oxford University Press 2004, str. 1055.

50