SLP 05 (2013)

věc o trestním obvinění podle Úmluvy a zároveň aproboval možnost ukládání pokut za protisoutěžní delikty v prvé řadě správním orgánem. 28 Jaký byl dopad rozsudku Menarini na debaty o správním modelu stíhání proti soutěžních deliktů a jeho parametrech? Především nechal rozsudek řadu otázek ne dořešených a otevřených spekulacím. Pozorovatelé předně upozorňují, že ačkoliv pro Komisi byl rozsudek de facto i potvrzením slučitelnosti nastavení správního řízení před Komisí s následným přezkumem soudy EU s právem na spravedlivý proces (a potaž mo aprobace správního modelu postihování protisoutěžního jednání jako takového), ve skutečnosti řešil Menarini specificky italskou situaci a zabýval se hlavně problémem soudního přezkumu a ne otázkou struktury soutěžního úřadu. 29 Určitou výtkou vůči ESLP je, že soud hlouběji nerozebral pojem „tvrdého jádra“ trestního práva a to, co stojí mimo něj, ačkoliv k tomu měl příležitost (a v podstatě se to očekávalo). 30 Hlavním vodítkem tedy zůstává to, co lze vyčíst z případu Jussila – že rozhodujícím kritériem se zdá míra „stigmatu“, které určité obvinění obnáší, a „tradič nost“ obvinění z hlediska trestního práva. Judikatura soudů EU ohledně přezkumu rozhodnutí Komise v soutěžních případech I po přijetí Lisabonské smlouvy není čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech jako takový součástí práva EU, ale nepřímo se práva v něm obsažená uplatňují – zaprvé v rovině obecných právních principů práva EU a dále v rovině kritéria pro interpretaci ustanovení Listiny základních práv EU (zejm. čl. 47 Listiny) ve smyslu čl. 6 odst. 1 SEU a první věty čl. 52 odst. 3 Listiny. 31 Podle čl. 23 odst. 5 nařízení č. 1/2003 nemají pokuty ukládané Komisí v soutěžních věcech trestní povahu. Nicméně z engelovských kritérií pro určení přítomnosti trest ního obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy plyne, jak již bylo řečeno, že klasifikace podle „vnitrostátního“ práva není určující a pro trestní charakter sankce může svědčit napl nění ostatních kritérií. Dnes už je ze strany Soudního dvoru i Tribunálu akceptováno, že ve smyslu trestního obvinění podle Úmluvy se v daných řízeních o trestní obvinění jedná, i když vývoj nebyl v této otázce přímočarý. 32 28 Tento závěr potvrzuje i bod 62 rozsudku Menarini . 29 Bronckers M., Vallery, A., Fair and Effective Competition Policy in the EU: Which Role for Authorities and Which Role For the Courts after Menarini? , (2012) European Competition Journal 8(2), 283-299, oddíl A 2. 30 K bližšímu vymezení kritérií pro zahrnutí správních pokut do „tvrdého jádra“ nebo mimo ně nepřistoupil ESLP ani tam, kde tento termín výslovně zmiňuje (viz např. rozhodnutí o přijatelnosti ve věci Suhadolc proti Slovinsku ze dne 17. května 2011, č. 57655/08). 31 Viz mimojiné stanovisko generální advokátky Kokott ze dne 18.4.2013 ve věci C-501/11 P Schindler Holding Ltd a ostatní proti Evropské komisi a ostatním , bod 23. 32 Viz např. Slater, D., Thomas, S. a Waelbroeck, D., op. cit. , str. 116 an. a Einarsson, Ó. J., EC Competition Law and the Right to a Fair Trial , (2006) Yearbook of European Law 25(1), str. 572 an.

53

Made with FlippingBook Digital Publishing Software