SLP 05 (2013)

že soudní přezkum předpokládaný právem EU je v souladu s požadavky plynoucími z principu účinné soudní ochrany. 44 Někteří pozorovatelé upozorňují na možný posun v judikatuře v tom smyslu, že se zpřísňují požadavky na intenzitu soudního přezkumu a že se zužuje prostor pro respekt vůči správnímu uvážení Komise v otázkách složité ekonomické povahy, což je pro ně vítaná změna, 45 jiní jsou v hodnocení zdrženlivější. 46 Zhodnocení a pochybnosti S určitým odlišným zacházením v rámci kategorie „trestních obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy pracuje ESLP již delší dobu. Od rozsudku ve věci Jussila proti Finsku se v judikatuře ESLP objevuje rozlišování kategorie tzv. „tvrdého jádra“ trestního prá va a ostatního trestního práva. Podle judikatury ESLP platí, že systém, kdy jsou to nejprve správní orgány, které postihují delikty v kategorii „trestních obvinění“ mimo „tvrdé jádro“ trestního práva, je přijatelný, pokud rozhodnutí správních orgánů podlé há přezkumu soudem ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, tedy mimojiné soudem s plnou jurisdikcí. Soudy EU na tuto judikaturu navazují a v oblasti soutěžního práva aprobují systém, kdy primárním rozhodovacím orgánem je Komise, protože právo EU vybavu je Tribunál dostatečně širokou pravomocí rozhodnutí Komise přezkoumat z hlediska právního i skutkového. Kromě akceptace „správního modelu“ stíhání některých trestních obvinění ve smy slu čl. 6 Úmluvy jako takového má kategorizace „trestních obvinění“ na spadající do „tvrdého jádra“ a mimo něj závažné důsledky i z hlediska míry trvání na jednot livých principech práva na spravedlivý proces (jako nikoli nezbytné se ukázalo např. právo na ústní jednání před soudem). Jedná se v podstatě o krok zpět od v minulosti nastaveného trendu, kdy ESLP přikročil k extenzivnějšímu autonomnímu chápání pojmu trestního obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy a zahrnul do něj i některé oblasti, které podle vnitrostátního práva za trestní nebyly (nejsou) považovány, a tím je pod řadil aplikaci tohoto ustanovení. Nicméně, v dané situaci je potřeba vnímat jakékoli výjimky z aplikace práva na spravedlivý proces ve vztahu k „trestním obviněním“ opa trně a měly by se jako výjimky vykládat restriktivně a jasně. ESLP uvádí jako jedno z kritérií pro posouzení závažnosti trestního obvinění míru „stigmatu“, které příslušné trestní obvinění přináší, a tradičnost v trestním právu. Obě vodítka však vyvolávají pochybnosti. Ani Soudní dvůr termín „tvrdého jádra“ neobjas ňuje, přestože generální advokáti s tímto termínem pracují a Soudní dvůr implicitně také. 44 Rozsudek SDEU ve věci C-501/11 P Schindler Holding Ltd a ostatní proti Evropské komisi a ostatním , body 36-38. 45 Bellamy, Ch., ECHR and competition law post Menarini: An overview of EU and national case law , e-Competitions, č. 47946, 5. července 2012. 46 Khan, N., Kerse and Khan on EU Antitrust Procedure , 6th ed., Sweet & Maxwell 2012, str. 566.

56