SLP 05 (2013)

Zaprvé, kritérium míry stigmatu je značně proměnlivé, může být jinak vnímáno ve vztahu k osobám fyzickým a právnickým, může se lišit jurisdikci od jurisdikce a může být samozřejmě proměnlivé i v čase. Názorně to lze ilustrovat na příkladu deliktů v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Ačkoliv podle dosavadní judikatury ESLP oblast soutěžního práva spadá mimo „tvrdé jádro“, patrně kvůli ESLP vnímané menší míře stigmatu přinášených sankcemi v této oblasti a „netradičností“ z hlediska trestního práva, je dlouhodobý trend ke stigmatizaci viníků na poli soutěžního práva a především v některých jeho oblastech (tzv. tvrdé kartely) velmi patrný. 47 Komise je v politice stigmatizace velmi aktivní. Zdůrazňuje se odstrašující účinek uložených pokut. 48 Kromě toho, i když se na úrovni EU neukládají tresty v podobě omezení na svobodě, protože se vztahují k podnikům a nikoli k fyzickým osobám, neznamená to, že příslušné podniky neutrpí citelnou újmu na své pověsti, popř. další existenci. Kromě toho v řadě členských států EU (a stejně tak mimo EU) jsou alespoň některé protisoutěžní delikty (zejména právě tzv. tvrdé kartely) považovány za trestné činy, a to jak ve vztahu k osobám fyzickým, tak právnickým. I v ČR jsou některá protisoutěž ní jednání za trestný čin považována (viz trestný čin Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku, který však není zahrnut v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob). 49 Je také zřejmě bezesporu, že kumulativní důsledky uložení pokuty (např. následné civilní žaloby na náhradu škody) mohou být nakonec mnohem podstatnější, než je tomu u jiných trestných činů považovaných klasicky za trestní jako např. krádež či podvod. I kritérium tradičnosti v trestním právu není bez problému, protože se opět jedná o charakteristiku, která se může měnit jurisdikci od jurisdikce. 50 Stejně tak, podíváme- -li se do historie, vidíme, že to, co je považováno za trestné a co nikoli, se vyvíjí. V lite ratuře se například uvádí, že určité obchodní postupy, dnes bychom řekli protisoutěžní jednání, byly v Anglii trestné již před třemi sty lety. 51 47 Viz např. projev bývalé komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes „ Tackling Cartels – a never ending task “ přednesený 8. 10. 2019 v Brazílii, dostupný na http://europa.eu/rapid/press-release_SPE ECH-09-454_en.htm. 48 Viz např. Khan, N., Kerse & Khan on EU Antitrust Procedure , 6th ed., Sweet & Maxwell 2012, str. 462 an. 49 Lze však podotknout, že například kartel v podobě tzv. bid rigging , tj. kartel v rámci tendru či veřejných zakázek, může být i v českém kontextu kvalifikován jako trestný čin Pletich při zadávání veřejné zakázky či veřejné soutěži ve smyslu § 257 odst. 1 trestního zákona, který je zahrnut i do rámce trestní odpověd nosti právnických osob (za doplnění děkuji J. Kindlovi). 50 Např. v USA prakticky nikdo nepochybuje o trestním charakteru deliktů podle Sherman Act . K tomu srovnej, stejně jako obecně k odlišnostem ve vývoji přístupů ke kriminalizaci kartelů, Ezrachi, A., Kindl, J., Cartels as Criminal? The Long Road from Unilateral Enforcement to International Consensus , in Beaton-Wells, C., Ezrachi, A. (eds.), Criminalising Cartels , Hart Publishing 2011, str. 419 an. 51 Slater, D., Thomas, S. a Waelbroeck, D., Competition Law Proceedings before the European Commission and the Right to a Fair Trial: No Need for Reform? European Competition Journal, duben 2009, sv. 5, č. 1, str. 36 a 117. Srovnej k tomu také Harding, C., Business Collussion as a Criminological phenomenon: exploring the global criminalisation of business cartels , (2006) 14 Criticial Criminology 181 (za doplnění děkuji J. Kindlovi).

57