SLP 05 (2013)

͹.ͷ Informovaný nesouhlas Informovaný souhlas, tj. souhlas pacienta se zákrokem v oblasti péče o zdraví na zá kladě relevantního poučení, jakožto obecné pravidlo, upravuje Úmluva o biomedicíně v čl. 5, kde stanoví, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Aby poskytnutý souhlas mohl být považovaný za skutečně informovaný, musí mít pacient k dispozici informace o účelu, povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoliv svůj souhlas svobodně odvolat. Na čl. 5 pak navazuje čl. 8, stanovující výjimku z obecného pravidla, tzv. stav nouze, 17 a čl. 9, upravující tzv. dříve vyslovená přání, která lze chápat jako výjimku rušící stav nouze, nebo jako infor movaný souhlas/nesouhlas udělený předem. 18 Po přijetí Úmluvy v roce 2001 se dosavadní zákonná úprava týkající se souhlasu a poučení pacienta 19 stala neaplikovatelnou. 20 Zatímco čl. 5 a 8 mohly být vzhledem k bezprostřední účinnosti použity i bez svého provedení nižším právním předpisem, ale v zájmu jednoty a vnitřní koherence právního řádu byly do stávající právní úpravy pro mítnuty novelou č. 111/2007 Sb., 21 podrobnější zákonná úprava dříve vysloveného přání nebyla přijata a o přímé aplikovatelnosti čl. 9 Úmluvy o biomedicíně se vedly spory. 22 Pokud tedy Důvodová zpráva k novému zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který k 1. 4. 2012 nahradil zákon o péči o zdraví lidu z roku 1966, hovoří o nutnosti reagovat na potřeby vyplývající z Úmluvy o biomedicíně, má na mysli ze jména čl. 9 Úmluvy, a § 36 zákona o zdravotních službách, podrobně upravující dříve vyslovená přání. Z obecného pravidla upraveného čl. 5 Úmluvy o biomedicíně lze dovodit, že paci entovi, který se zákrokem neudělil souhlas (příp. výslovně se zákrokem nesouhlasil), nelze (až na výjimky) zákrok v oblasti péče o zdraví provést. 17 Pokud v situacích nouze nelze získat příslušný souhlas, jakýkoliv nutný lékařský zákrok lze provést oka mžitě, pokud je nezbytný pro prospěch zdraví dotyčné osoby. 18 Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání. 19 § 23 odst. 1 zákona č. 20/1966 ve znění do novelizace v roce 2007 stanovil, že lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče. 20 CÍSAŘOVÁ, D., SOVOVÁ, O.: Trestní právo a zdravotnictví , 2. upr. a rozš. vyd., Praha Orac 2004, str. 34. 21 Novela zcela záměrně používá shodnou terminologii jako Úmluva o biomedicíně a de facto duplicitně vypočítává tytéž základní prvky informovaného souhlasu, jak je představen v čl. 5 Úmluvě o biomedicíně. Srov. k tomu ŠUSTEK, P., HOLČAPEK, T.: Informovaný souhlas: Teorie a praxe informovaného souhlasu ve zdravotnictví , Praha Aspi 2007, str. 49. 22 Srov. k tomu např. PETERKOVÁ, H.: Pokyny Do Not Resuscitate a problematika neposkytnutí pomoci , Trestní právo, č. 09/2010; SVOBODA, P.: Informovaný souhlas pacienta při lékařských zákrocích (teoretic ká východiska, Úmluva o biomedicíně) , Správní právo, 2004, č. 3-4; PRUDIL, L.: Dříve vyslovená přání – respektovat či nerespektovat? Zdravotnické právo v praxi, 2003, č.2; CANDIGLIOTA, Z.: Proč je třeba respektovat dříve vyslovené přání pacienta , Zdravotnictví a právo, č.7-8/2010.

65