SLP 05 (2013)

z krize v některých případech i obviňováni. V roce 2008 došlo dokonce v Jihoafrické republice k útoku na migrující pracovníky, 5 stejně tak v roce 2010 v Itálii. 6 Diskriminační až vykořisťovatelské a ponižující a nebezpečné pracovní podmínky Důvodem migrace je často migrace za prací, proto je pro migrantky zaměstnání v cílové zemi zásadní. Migrantky pak povětšinou vykonávají zaměstnání, která nechtějí občané cílo vé země vykonávat 7 a tzv. 3 D zaměstnání (dirty, dangerous and degrading). 8 Taková práce je často nabízena jako dočasná nebo krátkodobá a může se jednat o práci v neformál ních či nelegálních sektorech. Mezinárodní organizace práce hovoří o tom, že existuje výrazné spojení mezi prací v šedé ekonomice, faktem, že se jedná o ženu a chudobou. 9 Migrantky tak nejčastěji pracují v domácnostech, jako pečovatelky, společnice, sexuál ní pracovnice, pomocnice v restauracích, hotelech, uklízečky, prodavačky a manuální pracovnice v dílnách a továrnách. Tato zaměstnání mohou být nekvalifikovaná, mnohdy špatně placená a se špatnými pracovními podmínkami. 10 Je ovšem nutno dodat, že ne všechna zaměstnání, ve kterých migrantky obvykle pracují, jsou vnímána jako nekvali fikovaná – např. zdravotní sestry či učitelky. Hospodyně a zdravotní sestry se tak stávají jakýmisi prototypy migrantek uvězněných ve svých typizovaných genderových rolích. 11 V oblasti pracovních podmínek dále velmi záleží na tom, zda je migrantka v cílové zemi legálně a požívá některého z pobytových statusů či nikoliv. Druhý případ mj. nahrává různými nelegálním agenturám práce, které nedodržují národní právo té které země a které migrantky zaměstnávají nelegálně, zadržují výplaty, neodvádějí pojistné, ačkoliv ho ze mzdy strhnou, samovolně ponižují výplaty, během zkušební doby nevy plácejí mzdu, neuzavírají s migrantkami pracovní smlouvy. Ale i pokud je migrant kám mzda vyplácena včas a podle pracovní smlouvy, je tato mzda často podprůměrná. Např. podle zprávy Human Rights Watch pracovnice v domácnosti – migrantky, které 5 Při tomto útoku bylo více než 60 migrujících pracovníků zabito a na 10.000 jich zůstalo po útoku bez domo va. – k tomu srov. World of Work Magazine n°72, August 2011 – Fighting discrimination at work: Progress at risk, International Labour Organization, issued on 05 August 2011, s. 13 Dostupné z www: http:// www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---dcomm/documents/publication/wcms_160434.pdf [cit 2013-10-28]. 6 Během dvou dnů nepokojů došlo ke zranění 53 migrujících pracovníků a 1.000 migrantů bylo posláno do deportačních center. – k tomu srov. World of Work Magazine n°72, op.cit. s. 13. 7 Někdy označováno jako tzv. SALEP zaměstnání – „Shunned by all Nationals Except the Very Poorest“, tj. zaměstnání, kterému se občané státu až na ty nejchudší, vyhýbají. 8 Zaměstnání špinavá, nebezpečná a ponižující. 9 SATTERTHWAITE MARGARET L.: Using Human Rights Law to Empower Women Migrant Workers, 8 Yale Human Rights & Development Law Journal , 2005, s. 42-43. 10 INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION: Preventing Discrimination, Exploitation and Abuse of Women Migrant Workers An Information Guide , s. 29 Dostupné z www: http://www.ilo.org/wcmsp5/ groups/public/---ed_emp/documents/instructionalmaterial/wcms_116360.pdf [cit 2013-10-28]. 11 SOURALOVÁ, A.: Care drain versus brain drain: Pracovní migrace žen . Článek dostupný na www:http://www. migraceonline.cz/cz/e-knihovna/care-drain-versus-brain-drain-pracovni-migrace-zen [cit 2013-10-29].

71