SLP 05 (2013)

Důležité je samozřejmě zmínit i regionální úpravu, a to právo Rady Evropy a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“). Tato úmluva obsahuje řadu článků a práv relevantních ve vztahu k právům migrantek, a to např. čl. 1 (povinnost respektovat lidská práva), čl. 3 (zákaz mučení), čl. 5 (právo na svobodu a osobní bezpečnost) nebo čl. 14 (zákaz diskriminace). EÚLP je výjimeč ná soudní kontrolou dodržování této úmluvy prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva. V rámci Rady Evropy byla též v roce 2011 přijata a otevřena k podpisu Úmluva o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (tzv. Istanbulská úmluva). Tato úmluva vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována 10 ze měmi, z nichž 8 musí být členskými státy Rady Evropy. V současné době ji podepsalo 27 států a ratifikovalo 5 států (z toho jen 2 jsou členskými státy Evropské unie). 31 Ve vztahu k sociálním právům (pro ženy migrantky významného práva na práci) je důležitá i Evropská sociální charta. Česká republika ale ve vztahu k cizincům a migru jícím pracovníkům její aplikovatelnost výrazně omezila. Z výše uvedeného vyplývá, že ačkoliv neexistuje mezinárodní smluvní dokument, který by se zabýval výslovně ochranou žen migrantek, lze v existujících smluvních in strumentech nalézt výčet jejich práv a články použitelné k jejich ochraně. Co se týče aktuálního vývoje a úvah do budoucnosti, je nutné zmínit závěry ze zasedání Komise OSN pro populaci a rozvoj 32 z dubna roku 2013, kde se hovořilo o problematice mezinárodní migrace a také o současném trendu její feminizace. V re zoluci k tomuto zasedání byla vyslovena potřeba přijetí migračních politik jednotlivých členských států, které by chránily lidská práva migrantů a to zejména práva žen a dětí bez ohledu na jejich status. Rezoluce dále také volá po tom, aby jednotlivé vlády in korporovaly genderovou perspektivu do svých migračních politik a programů, s tím, že trend feminizace migrace si zaslouží pozornost. Rezoluce rovněž vyjadřuje potře bu poskytnout migrantům přístup k sexuálním a reprodukčním zdravotním službám a související přístup k informacím v této oblasti. V souvislosti s volným přístupem migrantů/migrantek k těmto službám se v rámci zasedání rozběhla diskuze, přičemž státy EU se vymezily proti volnému přístupu k těmto službám bez ohledu na právní (pobytový) status migrantů. Dále pak Komise mj. vyzvala k ratifikaci Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.

31 Seznam zemí, které přistoupily k Istanbulské úmluvě dostupný z www: http://www.conventions.coe.int/ Treaty/Commun/ChercheSig.asp?NT=210&CM=&DF=&CL=ENG. 32 V této komisi zasedá 47 členských států OSN dle geografického rozložení.

77