SLP 05 (2013)

Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že migrace žen je v určitých ohledech specifická a že se ve vztahu k migrantkám projevuje genderový aspekt, ze kterého pak vyplývá hlavně efekt tzv. dvojího znevýhodnění. Uvědomění si specifik ženské migrace a přizpůsobení tomu migračních politik jednotlivých států v souladu s jejich mezinárodními závaz ky je dle mého názoru stěžejní. Možná ochrana práv žen migrantek cestou vytvoření např. jednotné mezinárodní smlouvy se mi nejeví v tomto případě příliš vhodnou a to především s ohledem na to, jak velmi rozdílné jednotlivé případy porušování práv mi grantek mohou být, v jaké fázi migračního procesu nastanou a které právo bylo zrovna porušeno nebo má být chráněno. Naprosto zásadním je také rozlišování dle pobyto vého statusu migrantky v zemi pobytu, zda se jedná o migrantku pobývající na území tohoto státu legálně či nikoli. Ačkoliv práva žen migrantek nejsou v mezinárodním právu upravena jako zvláštní kategorie, požívají práva žen migrantek v mezinárodním právu ochranu. Je možno říci, že tato práva stojí na rozcestí tří hlavních skupin norem: (i) standard ochrany práv žen (ii) standard ochrany práv pracovníků a (iii) standard ochrany práv cizinců a migrantů. Standard ochrany práv žen a pracovníků je poměrně vysoký a jasně v mezinárodním právu zakotvený. Standard ochrany práv cizinců a migrantů je oproti dvěma dalším skupinám teprve ve vývoji a obsahuje ve srovnání s nimi méně ochrany. 33 Smluvní instrumenty k ochraně práv migrantek tedy existují. Otázkou však zůstává jejich vý znam, pokud chybí interpretace a účinné vynucovací mechanismy.

33 SATTERTHWAITE MARGARET L., op. cit., s. 14.

78